Black Angel 12.

2. října 2006 v 14:59 | InsaneAngel |  ff-Black Angel
Bill se na mě podívá a čeká, co ze mě vypadne. Jenom se z hluboka nadechnu a řeknu...
"Ano, Thomasi...mám."vypadne ze mě nakonec a já ucítím, jak mi Bill jemně stiskne ruku. Usměju se na něj a on mi úsměv vrátí.
"A prozradíš nám, o koho jde?" nedá se odbýt Thomas.
"Já si myslím, že je to víc než jasné..."zasměju se.
"Já to řeknu...můžu??"chytí se slova Tom.
Thomas jenom pokrčí rameny, že je mu to jedno.
"Ne, Tome...díky, ale řeknu to sama...chodím s ...chodím s Billem."řeknu konečně a cítím, jako by ze mě něco opadlo.
V publiku se ozve příšernej jásot, až mám chuť si zakrýt rukama uši.
Asi po deseti minutách, kdy Thomas publikum zklidní, pokračujeme v rozhovoru.
"Jak dlouho už spolu chodíte?"zeptá se pro změnu Billa.
"No...několik týdnů."odpoví Bill.
"Moc vám přeju, ať vám to vydrží...i přes všechny média a novináře...vypadá šťastně."popřeje nám Thomas.
"To bude tím, že jsme šťastní."zasměje se Bill a dá mi pusu.
Pak se Thomas ještě chvilku baví s Tomem...
"A co ty Tome? Ty a dívky?"
"No...já čekám, až brácha nechá Leny a pak si jí beru já."pronese a začne se tomu smát. Ostatní se k němu přidají...jenom Bill se přeze mě natáhne a flákne Toma pěstí do ramene.
"Jauvajs...ne teď vážně. Je jedna holka, která se mi líbí, ale u tý šanci nemám."řekne Tom a hladí si rameno.
"Víc k nám tomu neřekneš, Tome?"
"Ne...víc ne."
Pak se rozloučíme a KONEČNĚ pádíme pryč.
"Á...mám docela hlaďous, tak co zajít někam do restaurace na oběd?" navrhne Tom.
Já, vedoucí se s Billem za ruku jenom přikývnu a Bill taky. Vlezeme do té nejbližší restaurace, kterou najdeme a každý si něco objednáme.
"Tak powídej, brácha...kdo je ta vyvolená?"zasměje se Bill.
"Co plácáš?"dělá blbýho Tom.
"No...Je jedna holka, která se mi líbí, ale u tý šanci nemám..."napodobuje Tomův hlas Bill a dobře se u toho baví. Já si jenom odkašlu, abych se nerozesmála.
"Ha-ha-ha...co ti je do toho? Nic..!Tak jez a nemel!"vykroutí se Tom a zapíchne surově vidličku do jedné krokety, ale ta odletí Billovi do talíře...ten si objednal hranolky, protože krokety moc nemusí...
"Tak seš normální?"okřikne ho Bill.
Tom se na něj jenom provinile podívá a kroketu si vezme nazpátek...
"Proč si to objednáváš, když to neumíš jíst?"směje se Bill.
"Víš co? Starej se o svoje hranolky..."krotí ho Tom.

"Ták...nevím jak vám, ale mě se do hotelu nechce."zakňučí Tom, když zjistí, že se venku nějak zatahuje. Zrovna po výborném obědě sedíme na lavičce v parku a powídáme si.
"Já budu muset jít. Martin se mnou chtěl mluvit."řeknu.
"Dobře... půjdeme všichni."rozhodne Bill a všichni tři se vydáme do hotelu.
Dojdeme jen tak tak a venku se spustí pořádnej liják.
"Jdu za bráchou..."řeknu Billovi, ten mě místo odpovědi nádherně políbí a pak se vydám k Martinovi do pokoje.

-----------------------------TOM-----------------------------
"Ty Leny miluješ, viď?"zeptám se bráchy jako by nic.
"Asi jo...je vážně úžasná."začne se rozplývat Bill.
"Hele, já si musím jít něco zařídit, nevadí?" zeptám se bráchy a než mi stačí cokoliv říct, vypadnu z pokoje a jdu do baru.
Už dlouho jsem jí neviděl...je tady vůbec ještě?? Musí tady bejt, když je tady Laura...
"Dáte si něco k pití?"zeptá se mě nějaká barmanka...
"Jo..Colu, pls..."vypadne ze mě.
Normálně bych s ní začal asi flirtovat, protože je to vážně kus, ale nemůžu...v hlavě mám pořád jenom jednu...
Dneska asi nepříjde...napadne mě po třetí vypité Cole. S hlavou skloněnou se loudavými kroky vydám do zkušebny. Dneska má bejt zamčená, ale naštěstí nám davají náhradní klíče. Odemču dveře a zapadnu dovnitř. Zjistím ale, že v místnosti někdo je...to je ONA!!
"Danielo?"zašeptám její jméno...
Sedí na kraji pódia, přes sebe má přehozenou kytaru a vybrnkává si nějaké tóny.
"Jujky...ahoj Tome. Dneska máte zkoušení?To jsem nevěděla, promiň..." začne panikařit Daniela.
"Ne...ne...klidně pokračuj, já jenom..."proč mám najednou vyschlo v ústech??
"Co?"zeptá se a krásně se na mě usměje. Proč mi to dělá, kruci??
Nenechám se přece vykolejit...je to normální holka, tak se seber!!Nadávám si v duchu.
"Chodím semka relaxovat."plácnu, co mě napadne jako první a příjdu k ní blíž.
"Tak to jsme dva..."řekne a zase se na mě usměje tak, jak to umí jenom ona.
"Můžu?"zeptám se a ukážu na její kytaru.
Ta jenom přikývne a podá mi jí. Já se posadím vedle ní...Jak jenom nejtěsněji to jde a začnu hrát jednu hrozně krásnou a pomalou písničku...
"Ta je krásná..."vzdychne Daniela a já zjistím, že má v očích dokonce i slzy.
"Ježíši...nechtěl jsem tě rozberečet..."začnu panikařit a položí kytaru za sebe.
Jemně jí pohladím po tváři a zadívám se jí do jejích hlubokých, zelenkavých očí...
Pak jí políbím...napřed jemně, ale když zjistím, že mi polibky vrací, začnu si polibek vychutnávat čím dál víc a víc...
Pak se ale otevřou dveře a do místnosti někdo výjde...

(Nicolca)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama