Black Angel 16.

2. října 2006 v 15:01 | InsaneAngel |  ff-Black Angel
"Da...Danielo?"vykoktá se jako první Martin.
Daniela s Tomem se totiž vášnivě líbají a vůbec jim nevadí, že se výtah rozjel a dokonce i otevřel.
Daniela s Tomem se od sebe konečně odlepí a rozlíhnou se kolem sebe. Kouká na ně asi deset lidí a v neposlední řadě i já, Martin a Bill. Ještě štěstí, že se alespoň už oblékli :-)
"Já..."zčervená Daniela a odběhne pryč. Martin běží hnedka za ní.
"Na nic se mě neptejte..."řekne Tom s pohledem zapíchlým na mě a Billa.
Bill jenom pokrčí rameny a Tom odejde k sobě do pokoje.
"Já tvýho bratra zabiju!!"vykřiknu na Billa.
Ten se na mě jenom překvapeně podívá.
"Hele, na mě neřvi...nemám s tím nic společnýho..."brání se a ještě k tomu ruce zvedne nad hlavu.
Chci odejít k Tomovi do pokoje, abych si s ním promluvila, ale Bill mě chytí za loket.
"Takže ty dneska odjíždíš?"zeptá se mě skleslým hlasem, ale hnedka si odkašle, aby to nebylo poznat.
Jenom mlčky přikývnu. Bože...ať mě teď obejme, políbí a řekne, že to chápe...prosíííím...modlím se v duchu.
"Máš u mě několik věcí, které sis tam zapomněla. Tak si pro ně potom přijď."řekne už zase ledovým hlasem.
Vyškubnu se mu a hodím na něj jeden z mých vraždících pohledů. Pak nechám Billa stát tam, kde stojí a dojdu k Tomovi...

-----------------------------MEZITÍM DANIELA A MARTIN---------------------------
"Danielo...počkej..."křičí na ní Martin, ale Daniela dělá, že ho neslyší...dál utíká se slzami v očích a nevnímá lidi okolo sebe. Udýchaně se zastaví až před hotelem.
"Ko...konečně jsi se zastavila."vzdychne Martin a příjde k ní blíž.
"Nechci ti nic vysvětlovat. Viděl jsi to."řekne tichým hlasem a pohledem hypnotizuje svoje boty.
"Danielo...proč?"zeptá se jí Martin a hlas se mu klepe...jako by měl v krku knedlík, díky němuž nemůže mluvit, nemůže dýchat...
"Martine. Jestli to půjde, tak mi odpusť, ale já...mám Toma ráda."řekne a konečně zvedne svůj pohled od bot a zadívá se Martinovi do očí.
"Ale já tě miluju..."zašeptá Martin a jeho slova se nesou větrem.
"Promiň..."řekne tichým hláskem a sundá si z prstu prstýnek...chvilku se na něj dívá a ještě naposledy ho v dlani stiskne. Pak ho podá Martinovi. Ten jenom mlčky otevře svojí dlaň a prstýnek do ní schová.
"Myslel jsem, že..."
"Martine. Je to pro mě hrozně těžké...bolí mě to s tebou, věř mi."
Martin jenom přikývne, naposledy se na Danielu zadívá očima...očima, kterýma prosí, aby to nebyla pravda. Prosí, aby to byl sen...vždyť ona je pro něj všechno... Ale prohrál. Získal jí někdo jinej...
"Teď by bylo asi nejlepší, kdyby jsme se nějakej ten čas nevýdali...ale nemůžeme to připustit, kvůli skupině a Lauře. Soukromí do hudby nepatří."řekne Martin a snaží se mít pevný hlas. Nedává znát svojí bolest...i když má srdce rozbité na tisíc kousků.
Daniela mlčky přikývne, utře si slzu, která jí teče po tváři a vydá se zpátky do hotelu.
Martin se za ní jenom zamračeně dívá...nakonec se podívá do své dlaně...prstýnek... vybíral ho s láskou...
"Jak myslíš..."zašeptá a hodí prstýnek do kanálu. Pak si dá ruce do kapes a vydá se do ulic.

-----------------------------OPĚT JÁ-----------------------------
"Ťuky ťuk..."
"Kdo je?"ozve se Tomův hlas.
"To jsem já...Laura."křiknu přes zavřený dveře.
Po chvilce se dveře otevřou.
"Co potřebuješ?"zeptá se mě Tom se smutným výrazem ve tváři.
"Můžu dál?"zeptám se a projdu kolem něho.
"Dáš si něco k pití?"zeptá se mě, ale já zakroutím hlavou.
"Ty s Danielou chodíš?"zeptám se na rovinu. Proč chodit okolo horký kaše?
"Mám jí rád..."dostane se mi odpovědi.
Posadím se na gauč a Tom si sedne vedle mě.
"Víš...možná si teď říkáš, že tě nenávidím, když jsi vzal mýmu bráchovi holku, ale to není vůbec pravda. Jestli se máte rádi, tak vám to moc přeju."vysvětlím a Tom se na mě usměje.
"Díky Leny..." řekne nakonec.
"No...když to nevyšlo mě a Billovi, vám dvoum to třeba výjde."řeknu potichu a uhnu pohledem.
"Brácha je vůl. Neví, o co přichází."
"Ne...to já jsem blbá. Hele, já už půjdu. Jenom jsem ti chtěla říct, že...však víš. Jo a dneska odjíždíme."
Postavím se a Tom mě jde vyprovodit ke dveřím.
"Všichni?"zeptá se a je mi jasný, že myslí na Danielu.
"To nevím... Třeba tady někdo zůstane."řeknu s úsměvem a Tom pochopí.
Obejme mě a pak se vydám k sobě na pokoj dobalit poslední kufry.
Ještě ale vytáhnu mobil a zavolám domů mamce.
"Ahoj mami."
"Nazdárek holčičko...slyšela jsem, že zítra dorazíte, je to pravda?"
"Jo je. Ale ještě nevím, jak dlouho se tam zdržíme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama