Black Angel 8.

2. října 2006 v 14:57 | rasty |  ff-Black Angel
"Pojď a zachraň mě...uvnitř mě to spaluje...pojď a zachraň mě...nemůžu nic dělat bez tebe. Pojď a zachraň mě, zachraň mě, zachraň mě..."
"Leny!!"křikne na mě Honza, až leknutím nadskočím.
Aha...teď jsem měla začít zpívat já...Páni, Bill má vážně boží hlas a jak to prožívá a...
"Héééj..."
"Co na mě řveš??Já tě vnímám..."bráním se, i když nemám vůbec potuchy o čem teď Honza mluvil.
Bill se vedle mě jenom uchechtne a já ho sjedu pohledem.
"Dáme to ještě jednou a...naposledy!"rozhodne Honza pohledem zapíchlým do mě.
Přikývneme tedy a Bill začne zpívat...Až je u refrému, přidám se do toho já...pak zpívám chvilku sama zase já a nakonec zpíváme spolu...napřed část Ende a potom část Rette Mich.
"Páni...bylo to úžasný."chválí nás Honza a podívá se na hodinky.
"Dobře mládeži...zkoušení bylo dost. Nezapomeňte za tři dny je koncert..."rozloučí se s náma a odejde pryč.
Já se jenom protáhnu a zívnu.
Zjistím, že je okolo osmý hodiny večer a že nemám co dělat...
Mno co...asi půjdu na pokoj čučet na zprávy, pomyslím si a chci odejít, ale když jsem u dveří, zastaví mě Bill.
"Počkej!" křikne a rozběhne se za mnou. Já se zastavím a otočím se na něj.
"Co máš teď v plánu?"zeptá se mě.
"No..." kruci...co si mám vymyslet???
"Mám to brát tak, že nic?"usměje se na mě a já jenom bezradně přikývnu.
"Nechceš třeba zakopat válečnou sekeru a sejít se v baru?"navrhne a já na něj vyvalím oči.
"To myslíš vážně??"vypadne ze mě a on jenom se smíchem přikývne.
"Možná už bylo na čase..."přikývnu.
"Dobře...dojdu se do pokoje pro věci a zjistit kde je brácha s klukama. Co kdyby jsi se pro mě tak za půl hoďky stavila?"
Než stačím cokoliv říct, projde okolo mě jako vzduch a je v čudu.
Já jenom svraštím čelo...něco se mi na tom nezdá...

Učesaná, oblečená, namalovaná a trošku rozklepaná stojím u Billových dveří a čekám, než otevře. Hmm...pořád nic. Tak zazvoníme ještě jednou...ještě že tyhle hotelový apartmá mají zvonky, jinak bych si asi uklepala prsty...:-)
Konečně někdo otevřete dveře a než se zmůžu na pouhé "ahoj", ten někdo na mě vylije plnej kýbl vody...a jsem jak zmoklá slepice!
"Ty...ty..."zuřím a vidím Billa, jak se smíchy válí po zemi.
Jak jsem mohla bejt tak blbá a věřit, že se chce usmířit??S ním??NIKDY!!! To mě radši zavřete do hladomorny...
"Ale...sluší ti to..."vypadne z něj a chytá další výtlem smíchu...
Najednou mě místo zlosti popadne smutek. V očích se mi z ničeho nic objeví slzy a já jenom doufám, že je Bill přes tu vodu, co mi zkapává z vlasů nevšiml...
Rozběhnu se k sobě do pokoje a zavřu za sebou dveře. Zhluboká dýchám a snažím se nebrečet... Proč? Na světě je tolik kluků a já se tady rozbulím kvůli tomuhle debilovi!!!
Odejdu do koupelny a hodím na sebe jenom osušku, kterou si omotám okolo těla.
Pak se ale ozve tiché klepání na dveře. Potichounku, po špičkách dojdu ke dveřím a opatrně nakouknu do kukátka...Bill.
"Leny...vím, že tam seš, tak netrucuj a otevři."slyším, jak říká.
"Vlez mi na hrb, Bille."křiknu a odejdu ode dveří.
"Pusť mě dovnitř...prosím."
"Proč??Aby jsi mi mohl říct, že je to dva dva??To můžeš i přes dveře...slyším tě moc dobře!"
"Hele, byl to jenom takovej nápad, ale ten bar pořád platí..."
No to snad ne! S tebou jsem skončila, hošánku...
V mžiku mě zase popadne ten můj vztek a otevřu prudce dveře. Tam se o futra opírá Bill a tak smutně kouká... Teda...koukal, než jsem se objevila ve dveřích...jaxi jsem zapomněla na to, že mám jenom okolo sebe omotanou osušku...teď kouká trošku jinak :-)
"Přišel jsi mě očumovat, nebo mi chceš něco říct?"vyjedu na něj a radši si ještě ručník utáhnu...málem se zadusím...
"Můžu dál?"zeptá se. Než stačím zaprotestovat, proleze okolo mě do obývacího pokoje.
"Tak mluv...nemám na tebe celej den."
"Copak máš dneska něco v plánu?"zeptá se mě a jak je jeho zvykem, povytáhne jedno obočí.
"Do toho ti nic není!"okřiknu ho.
Přece se mu nebudu svěřovat s tím, že jsem se chtěla koukat na telku...vypadala bych jako debil.
"Dáš si něco k pití, když už seš tady?"zeptám se jako správná hostitelka a sobě naliju Colu.
"Máš RedBull?"zeptá se a já mu jeden z ledničky hodím.
"Už jsi našel bráchu a kluky?"
"Jsou na nějaký párty..."vysvětlí Bill a zadívá se na mě.
"A že jsi nešel taky..."
"Mám na starost něco jinýho...tak se oblíkej, nebo půjdeš takhle?"zeptá se mě se smíchem a zase mě celou sjede pohledem...hezky pomalu, centimetr po centimetru, až se musím začervenat.
"Kam jako?"nechápu.
"No přece do toho baru." zasměje se.
"Dobře. Obleču se a i s tebou dokonce půjdu, ale žádná vodní sprška, jasný?"zahrozím mu s úsměvem a on zasalutuje, jako že chápe.
Odběhnu tedy do ložnice, zatímco Bill zůstal v pokoji.
Otevřu skříň a dívám se, co na sebe mám hodit.
"Chceš poradit?"ozve se ode dveří, až nadskočím. Vidím Billa, jak nenápadně nakukuje.
"A myslíš, že to zvládneš?"zasměju se.
Bill se na mě jenom s úsměvem podívá, dojde ke mě a prohlídne si můj šatník.
"Hele, tohle je dobrý..."řekne a vytáhne jedny moje minišaty.
Ihned jeho návrh se smíchem zavrhnu.
"Vezmu si tyhle kalhoty a..."
"Tohle tričko..."řekne Bill a jedno vytáhne. Musím říct, že jsem se na něj taky dívala.
"Ok...teď můžeš jít...převlíknu se už sama."
"Vážně?"zeptá se mě Bill se smíchem.
Vykopu ho z ložnice a konečně se převléknu...
Hotovo. Jenom ale otevřu dveře do obývacího pokoje, čeká mě šok...

(Nicolca)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama