Patent na lásku 11

2. října 2006 v 14:48 | InsaneAngel |  ff-Patent na lásku
Tom a Sára. Tom byl nasraný jak…něco a skoro až surově mačkal Sářinu paži. "Co……co……co…….co…..se ….děje?" vypravila jsem nakonec ze sebe. "No tady Sára nám zde přišla něco vysvětlit!!!" zařval na celý barák, aniž by věděl, že tam nejsem jen já a Kája. No a o půl minuty později vyběhl Gustav se Stellou z pokoje. Tom se patřičně zarazil, když viděl, že se Gustav a Stella vedou za ruce a vychází z toho stejného pokoje. Přejel očima po mně, Káji, Gustavovi a Stelle, jako by hledal odpověď. U Káji mu to zřejmě došlo - její zarudlé oči nešlo v žádném případě přehlédnout.
Chtěla jsem napravit tu trapnou situaci beze slov tak jsem ze sebe vykoktala: "Ahoj Sáro…"
To vrátilo Toma do reality, ale Sára byla rychlejší: "Udělala jsem to tak proto, že jsem to tak chtěla!" zakřičela na mně drze Sára, kopla chudáka Toma do jeho chlouby a zdrhla. Tom se svalil na zem a držel se TAM. Nevěděla jsem co mám v tomto případě dělat, tak jsem mu pomohla vstát a doslova ho dotáhla do křesla a donutila ho přiznat, jak na to přišel. Nejdříve mi vynadal, proč jsem neřekla pravdu a pak mi vysvětlil, že byl u nás doma a byl smutný a že se mu nechtělo věřit tomu, že bych spadla ze schodů. A přemýšlel a přemýšlel, až došel k závěru, že jsme se nesnášely se Sárou a že ona je schopná všeho…. Na nic nečekal a fikal za ní. Choval se k ní mile a ona se při flirtování s ním přeřekla něco v tom smyslu: "No já jsem tak ráda, že nemáš rád tu českou štětku, ale mně!" a on na to: "to jo no, ale huste jak teď spadla ze schodů, že?? Upe blbá!" "Ne, já jsem s ní třískla o zeď, ale tos měl vidět ten xicht….." víc nedořekla, protože ji Tom popadl za ruku a vlekl ji až k nám. Dívala jsem se na něj s otevřenou pusou a řekla mu eště jednou jak to bylo. Pak jsem ho políbila a bylo všechno upe v pohodě a já jsem byla šťastná jak blecha. Ale všecko pozorovala Stella, Gustav a Kája. Kája myslela, že se pro tu pi** eště vrátí a zabije ji, ale já jsem jí to rozmluvila =o) Stella řekla, že je to kráva a ať si z toho nic nedělám a Gustav …. Ten jen mlčel. Stella pak musela domů, protože jí volala ňáká kámoška a Tom řekl, že asi půjde domů za Billem. Gustav odešel do svého pokoje a my s Kájou zůstaly samy dole u telky.
Bylo zrovna 01:50 dalšího dne ráno, když někdo hlasitě zazvonil. Nejdříve jsem nevěděla, kde to jsem, když jsem se probrala, ale všimla jsem si zapnuté TV a cvaklo mi to. Zvonek se ozval znova. "Sakra," pomyslela jsem si, "Kdo to jen je tak pozdě??!" Koukla jsem se přes kukátko a tam stála mi povědomá dvojice. "Mamííííííí!!!!!!!! Tatííííííí!!!!!" zařvala jsem, když jsem si uvědomila kdo to je a otevřela dveře. "Ahoj zlatíčko, promiň, že tě budíme, ale nám se nechtělo hledat klíče." Řekla máma. No to je teda gól, máti se nechce hledat klíče, tak skoro 2 hodiny po půlnoci vzbudí svou tvrdě spící dceru, pomyslela jsem si se smíchem. "Tak jak ses tady měla? Nevyváděly jste tu nic?" ptá se starostlivě máma. "Mami nechceš to nechat na ráno? Jsem strašně ospalá…" zeptala jsem se mámy, protože jsem věděla, že ráno na to zapomene. "Že vy jste tu měly ňáký mejdan?" zpozorněla máti. "Ne mami, a pokud dovolíš, donesu své ubohé tělo do mé postele." Řekla jsem již poněkud naštvaně a odkráčela.
Došla jsem do svého pokoje a nevěřila vlastním očím! Na posteli leželi Bill a nějaká štíhlá špinavá blondýnka a jen v podprsence a kalhotkách. Musím uznat, že byla na první pohled hezká a sympatická. Ale vrtalo mi hlavou, co dělá právě Bill, právě tady a právě v mé posteli a kdy vůbec přišel….tu holku jsem taky neznala... Ach jo, co se dá dělat, alkoholový puch byl cítit po celém pokoji a budit jsem je nechtěla, stejně by to nemělo cenu… Stáhla jsem si tedy z gauče matraci na zem a pokoušela se usnout. Nešlo to. Bill i ta holka chrápali jak na lesy, sem tam ze spánku spolu prohodili 1, 2 slova. I přesto, že bylo asi půl třetí, tak mi to přešlo děsně komické. Celou noc jsem přemýšlela o Tomovi, Sáře, Káji, Billovi, Gustavovi, Stelle, a té holce na mé posteli. Noc byla dlouhá, takže jsem měla času jak …..no, hodně =o) V hlavě jsem měla dokonalý pořádek a stejně jsem neusnula, takže jsem další den ve škole vypadala jak mrtvola a dostala jsem poznámek jak much. Sára nebyla ve škole a měla jsem neschopenku na tělák, takže jsem se o těláku prospala ve třídě. Probudilo mně ale něco jiného než-li zvonění….


Pokráčko příště...

Agíz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mrakodrap Mrakodrap | 17. dubna 2007 v 15:10 | Reagovat

Drsne..:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama