Patent na lásku 2

2. října 2006 v 14:34 | InsaneAngel |  ff-Patent na lásku
"...říkali, že si nevšimla si protijedoucího Ferrari zrovna když chtěla předjet nějakého trabanta a v rychlosti kolem 80 km za hodinu to do něj napálila!" o něco později potichu dodá:"Na místě zemřela…" A já newym, co mám dělat, tak ji začnu utěšovat:"Kájo, moc mě to mrzí, vím, že těmahle blbejma kecama ti moc nepomůžu, ale já opravdu teď newym, co mám dělat!"přiznám se. "To je husté! Počkej…….teď bys bydlela sama, co?" pak mě napadne bláznivý (ale mohl by být reálný) nápad "Kájo, domluvím se s mámou, myslím, že ji ta smrt tvé mámy taky rozhodí a nenechá tě napospas životu! Půjdeš bydlet k nám!Chceš?"Na druhé straně je ticho a potom mi začne Kája horlivě děkovat: "Viki, ty jsi zlatíčko, jasně že bych chtěla a moc ráda!" Začnu se usmívat:"No vidíš! Vyspi se na to, a ráno k nám přijdeš, oznámíš to mámě, a já jí řeknu ten náš návrh a bude, ju?" "Jasně, a moc ti děkuju, Viky, jsi upe božská kámoška! Jo a dobrou" "Dobrou," řeknu se zívnutím do telefonu, ukončím hovor, odložím mobil a začnu přemýšlet, jaké to bude super, že k nám bude bydlet. Jsem si tím 100% jistá, že ji máma nenechá bydlet v tom vedlejším bytě. Za co by platila nájem? Máma měla za 1) dobré srdce za 2) byly z Kájinou mámou nejlepší kamarádky a za 3)má Káju ráda, a protože si myslí, že se na ni Kájina máma bude dívat z nebe, chce, ať vidí, že byly kamarádky na život a na smrt (trochu ujetý, co? =o))) a při takovémhle přemýšlení usnu. Ráno se probudím o něco dřív než máma (což u mně nebývá zvykem) a nachystám snídani. Přesně, když ji dochystám, přijde máma ptajíc se: "Odkdy ty vstáváš tak bzry?" Usměje se na mě. Mě doi smíchu moc není, protože vím, že asi za 10 minut jsme domluvené s Kájou, že tu přijde. Dosnídáme, a v tu ránu zazvoní domovní zvonek. Otevřu dveře já, a pozdravím Káju: "Ahojky Kájo, už je ti líp?" a pozvu Káju dál. Kája se na mě koukla těma svýma zarudlýma očima a zavrtěla hlavou. Do toho přišla máma a pozdravila Káju: "Ahoj Kájo, co se stalo? Vypadáš jak angorák!" Kája na to potichu : "Hmm……zemřela(vzlyk) mi máma(milion vzlyků)!" a Kája už brečí, jako včera do telefonu. Máma tam stojí, jak opařená. Potom se taky rozbrečí, a začne Káju utěšovat. Vyzvídá, jak se všechno stalo a kdy a kde a…… Potom se máma rozhodne zajít podívat na policii a začne vyhledávat nějaké bližší informace. Jsme s Kájou samy doma, protože táta se vrátí až večer. Promýšlíme spolu, jak mámě ten náš plán řeknem. Jen co přijde vybafnu na ni: "Víš, že by teď Kája bydlela v tom bytě naproti sama. Takže tě prosím, aby bydlela s náma, a byla takovou součástí rodiny. Však víš, že ségru chcu už dávno a Kája je v mým věku, takže si rozumíme a jsme nej nej nej nej nej kámošky. A Kájina mamka by si určitě nepřála, aby Kája bydlela sama, a aby mohla platit nájem, tak by třeba musela jít šlapat!" Bylo vidět, že máma uvažuje, a potom řekla: "….

Pokračování příště

Napsala: Agíz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mrakodrap Mrakodrap | 16. dubna 2007 v 19:17 | Reagovat

mati zemre a vy hned myslite na to jak bude gut az spolu budete bydlet..:P ale jinak v poho..:)))

2 Žvejkajda Žvejkajda | 16. dubna 2007 v 19:18 | Reagovat

To mrakodrap: Náhodou, boží! Já nwm, co bys jako chtěla!!!!!!!

3 Mrakodrap Mrakodrap | 16. dubna 2007 v 19:20 | Reagovat

Muj nazor jako..:D Ale tak je to dobre....ja nikdy psat povidku nebudu protoze to neumim...:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama