Srpen 2007

Skrytá láska 3.řada 3

31. srpna 2007 v 20:02 | Dablly |  Skrytá láska III
"Myslíte, že existuje nějaká naděje?" "Rád bych vám dal, pane Kaulitzi, alespoň malou naději, ale nemohu to udělat. Potřeboval bych vaši ženu vidět a poté ji prohlédnout. Bez prohlídky vám nic neřeknu, je mi to líto.
"A co když… co když to nepůjde vůbec?" ptám se doktora. "Jak jsem již řekl, potřebuju vaši ženu vidět a vyšetřit ji, ale ubezpečuju vás, že existuje hodně způsobů, které by se daly realizovat, ale jestli nějaký z nich budeme moci použít právě u vaší ženy, to se teprve uvidí." potěší mě malinko doktor.
"Jsem rád, že jste se mi věnoval!" podám ruku doktorovi. "Doufám, že vaše žena sem brzy dorazí a my se jí pokusíme pomoct!" dojdu s ním až k autu, kde se s ním rozloučím. Vydám se rychle domů za Chris.
***
Kde může tak dlouho bejt? Už je to skoro celej den a Bill pořád nikde. Už mám o něj docela strach. Ani mobil mi nezvedá. Pokud se mi do hodiny neozve, asi umřu strachy.
V okamžiku, kdy uslyším třísknutí dveřmi, se mi hrozně uleví. Okamžitě běžím za ním, abych zjistila, kde to vlastně celej den byl. "Proč si mi nezvedal mobil?" vyjedu ihned na něj. "Uklidni se, lásko!" řekne mi jen a nahne se ke mně, aby mě políbil, ale já uhnu. "Počkej! Řekni mi, kdes byl celej den!" přikážu mu, ale on jen mlčí.
"Zapomněl si mluvit, nebo co?" rejpnu si a vyčkávám. "Musíme si spolu promluvit."
promluví konečně Bill a chytne mě za ruku a vede do naší ložnice. "Posaď se, prosím!" ukáže na postel. "Děsí mě ten tvůj pohled, stalo se snad něco vážnýho?" začnu se strachovat, ale Bill opět mlčí. "Už toho mám dost, Bille, netrap mě a řekni mi, co se to tady děje! Nic nechápu. Celej den si pryč, nezvedáš mi telefon a já mezitím tady umírám strachy. Já nechci takovej život, rozumíš?" vstanu a dojdu až k němu. Dívá se z okna a pozoruje noční oblohu.
"Víš Chris… všechno tohle dělám pro nás dva!" otočí se ke mně a chytne mě za ruce.
"Já se bojím, Bille, řekni mi to!" z ničeho nic mi naskočí husí kůže. Klepu se ani nevím proč. "Byl jsem v Berlíně!" pustí mé ruce a podívá se znovu z okna.
"Co jsi tam dělal?" vyptávám se, protože Bill se k tomu nějak nemá.
"Poslouchej mě a nic neříkej, prosím!" požádá mě Bill a jeho kroky vedou k naší společné posteli, na kterou se posléze posadí. Já stále stojím u okna a tiše čekám.
"Chris chci, abys byla šťastná, a proto jsem tam jel. Zjistil jsem si, že v Berlíně je jedna z nejvyhlášenějších gynekologicko - porodnických klinik v celém Německu.
Optal jsem se tam na pár věcí a také jsem mluvil s primářem této kliniky.
Možná si myslíš, že jsem blázen, ale já si myslím, že se dá něco dělat. Oni tě tam vyšetří a pak…" "Co pak? Pak mi jen řeknou: Bohužel paní Kaulitz, ale nedá se nic dělat, vy prostě mít dítě nikdy nebudete!
Tohle si mám zase vytrpět, Bille? Já… já už nechci zažít tu hroznou bolest, rozumíš?"
sesunu se na koberec a dám si hlavu do dlaní. "Ale co když se dá opravdu něco dělat?" sedne si ke mně a já si svou hlavu položím na jeho hruď. "Neměl si tam jezdit, protože stejně neexistuje žádná možnost a navíc mi jasně řekli, že už nikdy…
nebudu moct mít miminko!" neudržím slzy na uzdě a rozpláču se.
Tak hrozně mě to bolí, když si na to vzpomenu. "Já vím, že ti tohle řekli, ale…"
"Bolí to, moc to bolí!" podívám se mu do očí zrovna ve chvíli, kdy mu po tváři steče slza. "Neplakej, lásko!" pohladím ho po tváři. Bill mě jemně uchopí za bradu a políbí mě. Cítím, jak se jeho slzy mísí s těmi mými. "Tak moc tě miluju!" vyzná mi Bill po našem mokrém polibku. "Chris,… pojeď tam se mnou!" vypadne po chvilce z Billa.
"Ničeho se neboj, budu vždycky s tebou a podržím tě!" oddaně mi hledí do očí.
"Musíme to zkusit! Co kdyby to náhodou vyšlo a ty si otěhotněla!
Čekala by si naše miminko!" jednou rukou mi zajede do vlasů a tou druhou si hraje s mou rukou. Já jsem úplně mimo. Nevím, co mu mám odpovědět.
Nechci už zažít tu hroznou bolest. "Lásko, prosím, řekni něco!" podívá se mi opět do očí a čeká na mou odpověď.
Chvíli se ještě rozmýšlím, ale pak už na nic nečekám. "Bille, já…
Pokráčko příště!
Pája

Skrytá láska 3.řada 2

31. srpna 2007 v 11:56 | Dablly |  Skrytá láska III
"Nech mě bejt! Chceš mě snad utěšovat? Pokud jo, tak si to nech, nepotřebuju to a víš co Bille? Klidně si odjeď někam pryč a mě tady nech klidně dva měsíce samotnou. Mně je to vážně jedno!" řeknu mu tyhle hnusný slova a naštvaně odejdu do naší ložnice, ale Bill za mnou hned přijde. "Nevím, co se ti stalo, ale mohla by ses uklidnit, nemyslíš?"
"Lepší bylo, když si byl pryč, alespoň jsem se s nikým nehádala!" odhodím vztekle polštář na zem. "Co to děláš?" podiví se Bill. "Vidíš ne? Dneska budu spát dole v obýváku. Nehodlám se celou noc hádat!" vezmu si polštář a silně třísknu s dveřmi od ložnice. Doufám, že teď už mě nechá bejt.
*** Bill ***
To je naše první větší hádka. Ještě jsme se od svatby spolu takhle nechytli. Nevím, co se jí stalo, ale snad se nenaštvala jen kvůli tomu, že jsem jí řekl, že mi to nechutná. Jsem v koncích, ona je tvrdohlavá a mele si pořád jen to svoje. Musím udělat něco, aby se to mezi náma urovnalo. S její povahou bych se ani nedivil, kdyby požádala o rozvod, ale to by snad kvůli takové prkotině neudělala, i když…
Každý manželský pár se přeci hádá a myslím, že my dva s Chris, asi nebudeme výjimkou.
***
Když se ráno probudím po ne příliš pěkné noci, všechno mě bolí. Na sedačku nejsem zvyklá, ale pořád lepší, než ležet tam nahoře s Billem.
Včera jsem to možná přehnala, ale za tím, co jsem řekla, si stojím. Nebaví mě pořád bejt sama.
Najednou se v obýváku objeví Bill. Chvíli se na mě dívá, ale nic neříká.
To ticho, co teď panuje mezi náma dvěma je až trapný. Bill se postaví do dveří a začne mě opět pozorovat! To mě už vytočí.
"Baví tě to hodně?" vstanu a dojdu až k němu. "Pořád nasupená?" zvedne obočí a čeká, že mu odpovím, ale já jen zakroutím hlavou a chci projít do kuchyně, ale Bill mě nechce pustit. "Tak co teda chceš? Chceš třeba… italskou domácnost lásko?"
hodím úšklebek a Bill se jen zasměje. "Ale mlátit se snad nebudem ne?" chytne mě za pas a přivine k sobě, co nejblíž. Já nemám v plánu se s ním jen tak udobřit.
"Pusť mě! Bolí mě to a navíc jsem se dneska špatně vyspala a..."
"Mohla jsi spát se mnou, ale ty si nechtěla!" zajede svou rukou do mých vlasů.
"Co si jako myslíš, Bille?" kouknu na něj zle. "Nerozumím ti Chris!"
"Tak teda ok. Teď půjdeme nahoru, vyspíme se tam spolu a zítra odjedeš někam pryč a měsíc tě neuvidím. Tohle chceš? Pokud jo tak fajn, ale já takovej vztah nechci!" tvrdě ho odstrčím a zamířím do kuchyně. Bill mě samozřejmě následuje.
"Opravdu nevím, co ti přelítlo přes nos. Co si to o mně myslíš? Já… miluju tě a rozhodně nechci jen sex!" opět se na mě nalepí.
"Chci si v klidu udělat snídani, počkáš asi 5 minut?" prohodím vztekle a naleju si do sklenice mléko. "Jo a kdy že se to vracíš? Za půl roku a nebo dýl?" zeptám se ho kysele. "Tak to by snad stačilo, nemyslíš?" surově mě chytne za ruce a natlačí na kuchyňskou linku. "Co bude teď? Zmlátíš svoji ženu?" zavřu oči a čekám, co se bude dít. Místo bolavé facky na tvář ucítím jeho jemné rty, jak se zlehounka otírají o ty mé.
Malinko vydechnu a čekám na jeho reakci. "Myslíš, že to divadlo stálo za to?" zeptá se mě a já otevřu víčka. Je u mě tak blizoučko, až mi z toho naběhne husí kůže.
"Bille, já… já nechci bejt sama, pochop to prosím! Je mi tady bez tebe tak smutno a nemám si s kým povídat." řeknu mu smutně.
"Musíme s tím, lásko něco udělat! Nechci, abychom se takhle hádali, protože na to tě až moc miluju a nechci, aby se to jakýmkoli způsobem změnilo!" pohladí mě jemně po tváři.
"Taky to nechci!" řeknu a přitáhnu si ho k sobě. "Vynahradíme si to dneska?" přisaju se rty na jeho ucho. "Nejdřív musím někam zajít. Vím, co potřebuješ Chris, a pokusím se udělat vše, co bude v mých silách."
"Co tím myslíš, Bille?" podivím se, ale Bill mi nic neodpoví. Místo toho si vezme svou bundu a odejde neznámo kam. Jsem opravdu zvědavá, kam šel!
Pokračování příště!
Pája

THčkám se chce na záchod :D

30. srpna 2007 v 12:48 | Dablly |  Videa skupiny

Bill: Musím jít na záchod! Musím na záchod!

Georg: Já docela taky.

Bill: Jo? Ty taky?!

Tom: I já!

Bill: Dunjo(nějaký mluvčí (?)) Jdeme na záchod ju?

Dunja: Okay!
zdroj:http://paiginky.blog.cz/

Skrytá láska 3.řada 1

30. srpna 2007 v 11:21 | Dablly |  Skrytá láska III
"Můžu dál?" ozve se za dveřmi Tom. "Můžeš!" řeknu a hypnotizuju sama sebe v zrcadle.
"Bože Chris, seš tak… seš krásná!" vysouká ze sebe Tom. "Neděláme chybu?" zeptám se ho zpříma. "Co to s tebou je? Nerozumím tomu. Za chvíli si máš brát člověka, kterej tě miluje k zbláznění a dal by za tebe i život a ty se mě ptáš na takový věci?" naštve se Tom a posadí se na židli kousek ode mě. "Bojím se toho. Víš, Tome, nechci ho… zklamat." přiznám mu a podívám se opět na můj odraz v zrcadle.
"Nevím, co to je, ale myslím si, že to je normální. Je to tvůj velkej den a ty jsi na pochybách, jestli bude všechno ok, ale věř mi milá Chris, že neuděláš chybu, když si vezmeš Billa." chytne mě za ruku. "Když já…" "Už o tom nepřemýšlej a taky se začni tvářit trochu šťastně.
Snad nechceš jít takhle k oltáři. Podívej se na sebe, jak si krásná. Já bych takovou nevěstu teda hned bral. Vypadáš jako anděl. Brácha může bejt rád, že tě nakonec získal." říká Tom a mě se začnou hrnout slzy do očí. "Přestaň nebo budu brečet a rozmaže se mi líčení!" strčím do něj a poté ho pevně obejmu.
"Už musíme jít. Georg na tebe venku čeká." upozorní mě Tom a odvede mě do připraveného auta.
***
"Uklidni se, všechno bude v pohodě!" uklidňuje mě ještě Georg. Nabídnul se, že mě odvede k oltáři. Po tom všem, co se stalo, bych otci neřekla ani za nic. Rodiče nebudou v kostele ani na hostině. "Klepou se mi ruce!" usměju se na něj. Auto pomalu zastaví a Georg vystoupí.
Pomůže mi z auta a zavěšená do něj vstupuju do kostela. Všude kolem je hromada lidí, která mě pozoruje. Sotva ty lidi vnímám, protože mám v hlavě jiné myšlenky. Budu se mu líbit? Co bude mít na sobě? Bude všechno ok?
To co má Bill na sobě se dozvím v momentě, jakmile překročíme práh kostela. On nikdy nezklame. Jeho rozčepýřené vlasy, kožená bunda a džíny zkrášlené páskem mě upoutají okamžitě. Bylo mi hned jasné, že si nevezme oblek. Ale jsem ráda, protože takhle je přímo k sežrání. I přes můj závoj si všimnu toho, že ze mne nemůže spustit oči.
Konečně se naše oči střetnou a Georg předá mou ruku Billovi.
"Už jsem se bál, že sis to rozmyslela." zašeptá mi do ucha a mnou projede vlna vzrušení.
Jeho vůně mě dokáže pokaždé tak rozdráždit. Držíme se za ruku a posloucháme kněze…
"Váš sňatek považuji za uzavřený. Polibte prosím nevěstu!" zakončí kněz a Bill opatrně odkryje závoj. Zadívá se mi do očí a poté mě vášnivě políbí. Po našem polibku nám začnou lidé tlaskat. "Miluju tě Chris. Moc ti to sluší!" začne Bill a chce se na mě opět vrhnout, ale Tom mu překazí jeho krásný úmysl. "Brácha tohle si nech na noc jo?" usměje se Tom a obejme Billa a následně i mě. Pak už jen přijímáme gratulace od zbylých účastníků obřadu.
O dva měsíce později
Už jsou to dva měsíce od naší svatby. Koupili jsme si s Billem dům na konci Magdeburgu.
Je to už týden od doby, co Bill společně s klukama odjel do Francie na propagaci alba.
Docela mi chybí, ale nemůžu nic dělat.
Cítím se tak sama, ale dneska jsem v jednom kole, protože se vrací. Dokonce jsem byla v tomhle týdnu i na kurzu vaření. Celý den jsem sháněla suroviny na jídlo, které mu chci připravit. Nikdy jsem si nemyslela, že se ze mě stane žena v domácnosti, která bude vyvářet pro svého manžela.
***
"Chris zlatíčko už jsem doma!" uslyším najednou, když sedím v obýváku před televizí.
"Konečně!" zakřičím a rychle se rozeběhnu za ním. Hned jak ho spatřím, skočím mu do náruče. "Hrozně si mě chyběl!" přiznám a zběsile vyhledám jeho rty. Natlačím ho na dveře a políbím jej. Nemohu se ho nabažit. Tak moc mi chyběly jeho dotyky a vše, co k nim patří.
"Na tohle jsem se těšila nejvíc!" řekne roztomile, když ho nechám konečně vydechnout.
"Seš hodně unavenej?" zeptám se ho šibalsky. "Nooo… byl jsem, ale teď když tě vidím, mám tolik energie, že bych ji mohl klidně rozdávat!" opět mě políbí, ale já ten polibek useknu.
"Něco jsem ti připravila!" chytnu ho za ruku a vedu do jídelny. "Doufám, že máš hlad!" posadím ho ke stolu. "Co to je?" zeptá se mě ne zrovna moc pěkným tonem.
"Ochutnej to!" pobídnu ho a on se zaváháním, ale přeci nakonec ochutná.
"Odkad to máš zlato? Takovej hnus sem ještě nejedl!" řekne mi a talíř odstrčí od sebe.
Nevím najednou, jak mám reagovat. Jsem úplně zmrazená. "Hnus?" podivím se skoro se slzami v očích. "vždyť to chutná jako nějakej hnuj!" řekne mi a napije se coly.
"To jsem vařila já!" přiznám mu a sklopím zrak a odejdu do obýváku.
"Cože?" zakřičí na mě a v tu ránu je u mě. "Myslela jsem, že ti to bude chutnat!" povím mu chvějícím se hlasem. "Promiň mi to, já… já nevěděl, že ty…" "Že co? Takže kdybych ti rovnou řekla, že jsem to dělala já, ty by si to ochutnal a pak dělal, že je to dobrý?"
"Uklidni se Chris!" snaží se mě uklidnit, ale já jsem jako urvaná ze řetězu.
"Neřekl bys mi pravdu, že ne?" zjišťuju a Bill mě chvíli jen mlčky pozoruje.
"Příště až se budeš vracet, radši nebudu nic chystat, ještě by ses mi pozvracel!" sednu si naštvaně na sedačku a Bill se posadí vedle mě. "Pozítří zase odjíždím!" řekne jako by nic.
"To si snad děláš srandu ne?" "Pochop to Chris, já musím, nemůžu prostě říct, že to nejde."
chytne mě za ruku, ale já ji vysmeknu z té jeho. "To mám bejt pořád jenom sama?" vstanu a postavím se přímo před něj. "Za chvíli nebudu vědět, ani jak vypadáš! Kdybych tohle věděla tak…" "Tak co? Nevzala by sis mě?" skočí mi do toho a odpoví si sám.
"Přestaň, Bille!" řeknu už klidněji. "No to nepřestanu Christin! Já jsem nepřijel, proto, abych se tady s tebou hádal." urazí se a nemluví už tak mile, jako když přijel.
"No jo tobě se to říká. Ani si na mě nevzpomeneš. Copak si myslíš, že mě stačí jeden telefonát za den? Pokud jo tak seš blázen!" hádáme se a Bill začne zvyšovat hlas.
"Nemůžu pořád vyset na telefonu, rozumíš tomu?" "Ne nerozumím a nekřič na mě, nejsem Tom!" na malou chvíli ho utiším. "Kdybych aspoň měla někoho, s kým bych si mohla popovídat a nebo já nevím. Kdybych… kdybych měla dítě, všechno by bylo jiný!" snažím se zadržet slzy. "Netrap se!" vstane a chce mě obejmout, ale já ho odstrčím. "Nech mě bejt! Chceš mě snad utěšovat? Pokud jo, tak si to nech, nepotřebuju to a víš co Bille?
Pokračování příště!
P.S. Tak tohle je začátek třetí řady, doufám, že ji budete komentovat, jako jste komentovaly předešlé dvě řady. Snad se vám to bude líbit a budete spokojené.
Díky všem, co zanechají komentíky. Opravdu potěší a dávají mi sílu k psaní dalších dílů.
Pája

Dárky pro Billa, Toma a Gustava!

29. srpna 2007 v 23:24 | Dablly |  News
Zpráva z oficiálního fanklubu ;-)
_____________
Drazí členi fanklubu,
Jak víte, tak Billovi a Tomovi bude 18. a Gustavovi 19..
Mnoho z vás bylo kreativních a vyrobilo pro kluky spousty krásných dárků.
Abyste si byli jistí, že je kluci dostanou, nabízíme vám, že jim je dáme vaším jménem!
Můžete vše poslat do 15.09.2007 na následující adresu:
Pia Butzin
Kurt Schumacher Ring 234
38444 Wolfsburg
Germany
Zaručujeme vám, že dárky budou předány Billovi, Tomovi a Gustavovi!
Prosím pamatujte, že bereme jenom balíčky, které mají dostatek poštovních známek (tzn.- žádné doplácení).
Přejeme vám hodně štěstí s tvořením!
Váš fanklub tým.

DE Bravo 36/07

29. srpna 2007 v 23:22 | Dablly |  Časáky


Krásný plagoš Billa

29. srpna 2007 v 23:22 | Dablly |  Bill

Tom s faninkou

29. srpna 2007 v 23:21 | Dablly |  Tom

fotky z BRAVA

29. srpna 2007 v 23:20 | Dablly |  Screencaps

vesnická holka ???II 17.díl

29. srpna 2007 v 14:36 | Dablly |  ff-Vesnická holka??? II.
"Ale co Tome?"
Tom se otočil a odešel zpátky za Rachel
-------------TOM-----------------
sednul sem si k její posteli,nemohl sem uvěřit tomu že jí někdo podal.Ležela tak bezmocně na tý posteli, vůbec se nehejbala jenom prostě ležela, vzal sem její ruku do svý.Hladil sem jí a snažil se uklidnit tím že bude všechno zase dobrý že se probere a že budem spolu už navždycky.
"Moc tě miluju Rachel prosím zůstaň tu se mnou, neopouštěj mě"začal sem brečet
-------------------Po týdny------------------
"Tak jak to vypadá pane doktore, dostane se z toho?"
"Víte pane Kaulitzi rozhodně Vám nechci lhát" začal doktor, najednou sme si začal uvědomovat že to co mi řekne asi nebude nic moc dobrý "ale jak už sem řekl před tádnem má hodně poškozený žaludek, ztratila mnoho krve a je již týden v bezvědomí.Je mi to líto, ale je to moc nebezpečných faktorů, ale nejvíce mám strach z toho aby se jí nepoškodil mozek.Nemůžeme vůbec ic dělat, pouze čekat.Jestli do dvou dnů nezačně dýchat pořádně sama navrhnu její rodině odpojení od přístrojů" otočil se a odešel.Zůstal sem tam stát jako opařenej
"Co ti říkal?" přiběh celej udejchanej Bill, nějak sme se zase za ten tejden zblížili
Řekl sem mu vše, sesunul se na židli na choddbě a dal hlavuz do dlaní
"ale ....jak....., to..." žačal nasrozumitelně mluvit
"Já tky nejsem nadšenej Bille, tam za těma dveřma " ukázal sem na Rachelin pokoj "mi umírá moje láska a já s tím nemůžu vůbec nci dělat, dkybych aspon věděl kdo juí to proved"zatnul sem ruku v pěst
"tome Rachel je bojovnice" poplácal mě Bill po zádech
"Tome" ozvalo se , otočil sem se směrem ke dveřím stála tam Rachelina babička
"Ano?"
"Musím s tebou mluvit a někoho ti představit"vstal sem a následoval jí
"O co jde?" zeptal sem se když sme vyšli před nemocnici
"Toto je Simon" ukázala na nějakýho černocha, vypadl jako dkyž je fakt hodně zavodou, měl stylový oblečení a byl nějakej skleslej
"Tom těší mě" podal sem mu ruku, zdráhavě jí přijmul
"Já to asi nechápu" řek sem směrem k Racheliný babičce
"Je to Rachelinin přítel a chce jí odvést do New Yourku do nemocnice"
"Cože??????" vykulil sem oči a otovřel dokořán pusu................

Starší fotky dvojčat

29. srpna 2007 v 14:28 | Dablly |  Dvojčata

20 tajemství o Tokio Hotel

29. srpna 2007 v 13:35 | Dablly |  Článečky a rozhovory
Přeložila Evule pro http://tokio-hotel-de.blog.cz/ Kopírovat pouze se zdrojem
1. Strach při koncertech
Tom má při koncertech strach, že spadne do množství lidí, když podá fanouškům ruku. Bill má strach, že spadne při skákání.

2. Styling: Dvě hodiny
Bill potřebuje dvě hodina, aby byl jeho styling hotový. Miluje starý-školní-styl: Černé nalakované nehty, černé líčení a upravené vlasy. Jeho původní barva vlasů je tmavý blond.

3. Taneční morous
K tanci se Tokio Hotel dostanou zřídka. Na aftershow párty sedí kluci raději na baru a kecají. Jediný, který rád tancuje je Gustav, ale jenom na R´n´B a Hip-Hop.
4. Téma rozhovoru? Holky!
Když kluci mezi sebou mluví, tak vždycky hlavně o holkách. Další téma je hudba ale nejčastěji je to "o kočkách".
5. Krátce spící, dlouho spící
Gustav je první, který ráno vstává a všechny ostatní tahá z postele. Georg spí za to pořád a všude a vždycky má zpoždění.
6. Oblíbené jídlo
Tom a Bill jedí nejraději pizzu a mlsají kyselé želé, Georg má rád noky a Gustav römertopf.
7. Trapný Bill
Billův trapný okamžik byl, když na rande vylil colu. "Polilo to i její mobil a celkově to neskončilo vesele", dnes se tomu Bill může smát.

8. Georgovy vlasy
Georg má původně kudrnaté vlasy. Vždycky si je žehlí, což zabere hodně času a stojí to hodně námahy. Ale nejraději má své vlasy dlouhé a rovné.
9. Hodně domácích zvířat
Všichni z Tokio Hotel mají domácí zvíře. U Billa a Toma se doma těší, vždycky když přijedou, dobrman zkřížený s labradorem Scotty. A přiběhne k nim kočka Kazimír. Gustav má černou kočku Richarda a kříženého psa Bruna. Georg má psa Garona a černou kočku Moritze.
10. Špatné svědomí
Když je Bill podrážděný, odnesou to někdy lidé, které má vlastně rád a vůbec za to nemůžou. Potom má Bill špatné svědomí, protože jim to udělal neprávem.
11. Pozitivní vlastnosti
Bill má na sobě rád, že je velmi spontánní. Tom je ctižádostivý a cílevědomý. Gustavovi připadá dobré, že je skromný a Georg , že umí době naslouchat.
12. Negativní vlastnosti
Bill může být někdy příliš egoistický, Tomovi připadá, že je často netrpělivý a Gustav byl rád byl víc otevřenější a méně stydlivější a Georga na sobě štve, že chodí všude stále pozdě.
13. Lháři
Všichni kluci o sobě říkají, že bývají dobrými lháři. "Bill a já jsme králi ve lhaní", říká Tom. "Ostatně nepřipadá mi to dobré, ale když na to přijde, umí mto dělat velmi dobře, také s mimikou.
14. Oranžové tapety
Bill má doma tapety oranžové barvy. Jeho psaní stůl jsou bývalé dveře, jeho pokoj je celkem malý. V Tomově pokoji je obrovská skříň a postel.
15. Vysoká rychlost
Tokio Hotel si to obstarali sami. Chtěli zíslat zlato za album "Schrei", ale potom přišlo: Alba se prodalo více než 200.000krát, ale nedostali zlato, ale dokonce obdrželi platinu.
16. Plakáty na zdi
Nikdo ze členů kapely nemá na stěně pověšené plakáty. Jen Bill měl dřív na stěně malý obrázek Neny.
17. Vysnění dívka: Dlouhé vlasy
V otázce na účes, jsou všichni čtyři kluci jednotní: Mají rádi holky s dlouhými a rovnými vlasy.
18. Dámské oblečení
Samozřejmě, že může holka také dobře vypadat v roláku, ale kluci mají rádi mini sukně a boty na podpatkách. A kluci jsou také nadšení, když má holky top s odkrytými zády.

19. Dva kluci - jedna holka
Bill a Tom se už často zamilovali do stejné holky, a dokonce se se stejnou holkou líbali. Bill měl s ní první polibek v deseti, ale připadal mu hrozný. Se stejnou holkou měl Tom také svůj první polibek.
20. Domov&dvůr
Bill by rád bydlel ve stylu padesátých let. Pro Toma je především důležité, aby žil ve středu města, s hodně stresem a hlukem. Gustav a Georg naproti tomu obdivují přírodu.

Narozeninová párty

29. srpna 2007 v 13:34 | Dablly |  Článečky a rozhovory
Přeložila Evule pro http://tokio-hotel-de.blog.cz/ Kopírovat pouze se zdrojem

To bude párty jejich života! 1.září oslaví Tokio Hotel dvojčata Bill a Tom Kaulitzovi své 18.narozeniny. Datum, na které se obě mega hvězdy už věčně těší. V exkluzivním Bravo rozhovoru vypráví super-dvojčata, jak budou pařit - a co se teď všechno pro ně změní!
BRAVO: Těšíte se tak extrémně na své 18.narozeniny?
Bill:
Už 18 let se na to těšíme (směje se)! Jsou to vlastně nejdůležitější narozeniny. To byla vždycky tak dlouhá cesta. S přáteli a Tomem jsme vymýšleli plány, co potom budeme všechno dělat. Od nynějška je nám život otevřený. Ale 21 je taky ještě cool. V mnoha zemích se můžu až od chlastat teprve až od nich. (šklebí se)!
BRAVO: To zní, že si na vaší párty přejete opravdovou pařbu…
Bill:
Bude opravdu něco pít. A jsem tak rád, že k tomu také otevřeně smím něco říct. Dosud jsme měli vždycky stres, když jsme byli u něčeho přistiženi, co se v 16 nebo 17 nesmí dělat. Ačkoli tohle vlastně dělá každý mladistvý…
Tom: Jak to oslavím, bude u mě záviset na náladě. Neplánuju, že se totálně opiju. Ale na své 18ctiny si už můžete dělat, co chcete.
BRAVO: Máte už vaši narozeninovou párty naplánovanou?
Bill:
Budeme slavit 31.srpna. Máme najatý bar - místnost jen pro nás. Párty bude pod mottem "Casino Night". Protože se do casina může jít také konečně v 18cti. To shledáváme skvělým. Všichni by měli být elegantně oblečeni - s oblekem a tak. Jenom Tom ne, ten si chce oblíct černou teplákovou. Oblek už mám ale ve skříni. Místnost jsme si právě nechali vybavit - s cool pohovkou a tak.
BRAVO: Jaké bude menu?
Bill:
To právě ještě také plánuju. Zítra mám schůzku, kde smím všechno vyzkoušet. Rád bych tam měl fast-food, ale také thajské pochoutky. Spíše by to mělo být chutné jídlo. Lidé by neměli tu neměli nehybně sedět s nožem a vidličkou, ale vždycky udělat něco svěžího.

BRAVO: Kdo všechno potom přijde na vaši párty?
Bill:
Spíše se to koná v menším kruhu. Počítám okolo 50 lidí. Známí, příbuzní, přátelé a samozřejmě rodina.
BRAVO: Poslali jste už pozvánky?
Bill:
Ano, už jsme nechali něco navrhnout. Ale ještě jsem to neviděl. Myslím, že pozvánky jim přijdou do schránek až den po párty. Proto mám teď raději pozvání přes SMS.
BRAVO: Přijdou také známí přátelé?
Bill:
Nee, vůbec žádné jsme je u toho nechtěli. Oddělujeme soukromý život a povolání. Známé sice pár slavným lidí - ale není nikdo, se kterým by jsme se přátelili.
BRAVO: Co si k narozeninám přejete?
Tom:
Dobrá otázka! Jsme skutečně rádi, že nejsme pozváni. Nikdy nevíme, co máme někomu dát. Takže nemáme žádné přání. Hlavní věc je, že přijdou všichni lidi a bude zábava.
BRAVO: A co je s vašim řidičákem?
Bill:
Čas nám překřížil plány. Původně jsme chtěli na naše 18ctiny nastoupit a odjet. Doufáme, že se brzy dostaneme na řadu.
Tom: To taky doufám. Potom bychom také spontánně mohli navštěvovat naši rodinu a přátele.
BRAVO: Cítíte se už vlastně dospěle?
Tom:
Dospěle jsme se cítili už ve 13cti. To jsme stáli před diskotékou a říkali: "Pustě nás do dovnitř!" Byli jsme osamostatněni už dříve a nesli už vždycky hodně zodpovědnosti.
BRAVO: Je jinak něco, co teď chcete ještě bezpodmínečně udělat? Možná jít na striptýz?
Tom:
Na to jsem už také myslel. Jíst do striptýzového klubu mi připadá opravdu skvělé - do Reeperbahn, Červená míle v Hamburku, například. Ale bordel není nic pro mě. Nechci přece platit za sex, když ho dostanu zadarmo - a to už od 12cti. (směje se)
BRAVO: Ale jako plnoletý, je člověk přece zralejší…
Tom:
Uvidíme…Nejsem v každém případě proti vztahu. Jen to doteď prostě neklaplo. Ale možná teď - v 18cti (šklebí se)

Koncert v Bělorusko zrušen

29. srpna 2007 v 13:33 | Dablly |  News
Koncert v Minsku (Bělorusko), který měl být 29.9.2007 je zrušený.

Koncert v Minsku, 29.9.2007 se nekoná. Běloruští organizátoři informovali fanklub o odmítnutí z německé strany. Oficiální důvod: Na tohle datum bude v Evropě jiný koncert. Minsk bude připojen do listu pro další turné, které by mělo být příští rok.

CD TH vyjde v Argentině

29. srpna 2007 v 13:31 | Dablly |  News
Včera bylo na MTV NEWS, že CD vyjde po celé Latinské Americe.

Comet 05

28. srpna 2007 v 12:43 | Dablly |  Veřejné akce, ceny
new22-1.jpg picture by Ewellyn2

Hamburg (15.07.2007)

28. srpna 2007 v 12:40 | Dablly |  Backstage
073101013748122996loet1.jpg picture by Ewellyn2


Loreley shoot

28. srpna 2007 v 12:35 | Dablly |  Photoshootingy
new80-2.jpg picture by Ewellyn2

Bills jump

28. srpna 2007 v 12:29 | Dablly |  Bill
www.tokici-luci.blog.cz