Září 2007


Rosh 1 (25.09.07)

29. září 2007 v 17:58 | Dablly |  Časáky
001sdz6744435afrz9.jpg picture by Ewellyn10

Rosh1 interview

29. září 2007 v 17:55 | Dablly |  Článečky a rozhovory
přeložila Evelyn pro http://kaulitz-twins-4ever.blog.cz
__________________________________________________________________
Začátek:
Bill: Už hodně mladý jsem začal psát písně a vždycky jsem je chtěl zpívat, ale jsem líný na to hrát na nějaký nástroj a vždycky jsem zpíval v koupelně!
Tom: Můj nevlastní otec mi přinesl kytaru, když mi bylo sedm a myslel jsem si, že to je cool, vždycky jsem miloval kytaristy.
Georg: Chtěl jsem udělat kapelu se svými dvěma kamarády na škole, jeden hrál na kytaru a druhý hrál na bicí, takže jsem hrál basu. Ale potom to skončilo a já chtěl vždycky pokračovat v muzice.
Gustav: Miluji hrát na bicí a s bicími sedím hezky vzadu daleko od toho světla.
Úspěch:
Bill: Úspěch je úžasný a dělá lepší muziku, protože víte, že sdílíte muziku s dalšími lidmi.
Tom: Úspěch je opravdu cool, ale není to všechno v životě.
Georg: Je těžké se vyrovnat s úspěchem a musíte za to hodně bojovat.
Budoucnost:
Bill: Hodně vystoupení, párty a muziky!
Tom: Dělat více muziky, odmaturovat a užívat si zábavy s kapelou, Billem, mými přáteli a rodinou!
Georg: Dělat více muziky, více živých představení a někdy hrát v Tokiu.
Gustav: Dělat nové singly a nová alba a více živých vystoupení.
Láska nebo kapela:
Bill: Kapela!! Kapela je pro mě teď důležitější než láska. Mnohokrát člověk neví, jestli ta holka má ráda jeho nebo jeho slávu.
Tom: Kapela! Protože je to moje budoucnost a i v minulosti pro mě hodně znamenala. A nikdy jsem nebyl tak zamilovaný, že bych se vzdal kapely, nemáme moc času na vztah, ael bude pěkné se jednou zamilovat.
Georg: V tuhle chvíli kapela! Ale láska je taky skvělá.
Gustav: Kapela! Protože teď dívku nemám.
Sníte potkat...
Bill: Olsenova dvojčata! Jsou cool a velmi hezké.
Tom: Samozřejmě, že Olsenova dvojčata! Souhlasím s Billem!
Georg: Kelly Clarkson, protože je opravdu cool.
Gustav: Lars Ulrich, pro mě je to bůh na bicí!
Přátelství:
Bill: Přátelství je velmi důležité, ale bohužel nemáme moc dobrých přátel, hodně lidí na naší škole se na nás dívalo jinak od doby, co jsme se stali slavnými.
Tom: Jenom pár přátel můžu brát za opravdové přátele, ale přátelství je velmi důležité.
Georg: Přátelství je velmi důležité, ale je velmi těžké najít dobré přátele
Gustav: Přátelství je hlavně důležité v důvěře! Lidi, kteří se znají a neschovávají před sebou nic.
Fans:
Bill: Kontakt s našimi fanoušky je pro nás velmi důležitý, protože bez nich bychom nemohli vystupovat živě s naší muzikou a mít úspěch! Děkujeme velmi moc, vaše podpora je pro nás velmi důležitá!!
Tom: Každý den dostaneme tisíce dopisů a je to úžasné! Snažíme se přečíst všechny a necháváme si je doma. Kontakt s našimi fanoušky je opravdu pro mě důležitý, protože bez nich bychom nemohli dělat muziku! Je úžasný, že mám fan klub, pokračujte v tom!
Georg: Bez fanoušků jsme nic! Chodí na naše show a baví se, a budeme šťastní, když vás uvidíem!
Gustav: Myslím, že je to úžasné, jak daleko můžou fanoušci kvůli nám zajít, jenom pokračujte a choďte na naše vystoupení!
Bratrské přátelství:
Bill: Není tu bližší kontakt než náš kontakt jako dvojčat. Vážím si Toma, pracuje tak tvrdě! Jsem na něj hrdý! Protože se chová tak, jak bych od bratra očekával. Můžu se na něj spolehnout na sto procent a věřím mu. Udělal bych pro něj cokoli! Jeden pro druhého bychom zemřeli!
Tom: Jsme tak odlišní a přitom tak stejní, nevypadáme jako dvojčata, ale jsme si opravdu blízcí. Když vidím Billa, vím na co myslí a když má problém. I když není se mnou! Nemůžu se spolehnout na nějakou holku jako na něho!
Muzika:
Bill: Poslouchám Green Day a Three Doors Down. Musím říct, že nejsem ovlivněn ostatními lidmi, poslouchám hodně kapel a když přijde na muziku nebo styl, nejsem nikým ovlivněn, nemáme žádného idola, podle něhož bychom chtěli být.
Izrael:
Bill: Bude to naše první návštěva Izraele a jsme velmi nadšeni, nevíme toho moc o této zemi, ale chceme vědět!
Tom: Cítíme se poctěni, že nás izraelská ambasáda pozvala udělat vystoupení v Izraeli! Pro nás to je velká pocta hrát v Izraeli, těšíme se na to, na poznání této země. Dokud nám ambasáda neposlala dopis, ani jsme nevěděli, že máme tolik fanoušků v Izraeli!


Ať žijí barbie (ironie) 20 **

27. září 2007 v 14:15 | Dablly |  ff-Ať žijí BARBIE (ironie)
to bylo" řekne udýchaně Tom " ta ti dala tak zabrat?" zakření se Bill na Toma...aby jste pochopili tak Tom byl s jakousi kozatou kořnicou tančit a když se vrátil tak byl tak udýchaný že to vypadal až skoro jako by... Víte ne?... "no dala.dala mi zabrat" přikývne Tom a chce se napít když v tom ta holka zase doletí se slovy.. "Tomiii, já chci ještě tančiiiit" Tom jen obrátí oči v sloup a řekne.. "díky.. nemám zájem" ¨"ale Tomii" nenechá ze ta holka a začne ho tahat za rukáv.. "už sem řekl a jen tak názor nemněním" řkne jí v klidu a konečně se napije.. "kryple" zasičí trošku míň hlasitš ta holka a odejde.... "mazec.. to by sem do tebe neřekl že dokážš odolat a tak odpálkovat holku v minisukni " řekne Bill a začne se mu smát..... " nedovoluj si na svého statšího brášku nebo to může skončit tak že ti naplácám na holou" ¨řekne Tom s vážným obličejem ale zachvíli se už taky začne smát.... "ježiši vi ste paka " řekne nechápavě Gustav a zakroutí nad nima hlavou... "Bileee... " okřike ho Gee a dá mu po čuni " co je?" zeptá se viděšeně Billda... "Nech mojeho Billíka na pokoji řekne Tom a obejmeho.. pak mu dá pusu na líčko po kterém ho Gee flágl a ¨řekne "Billí... neboj to bude dobrý.... a s vážným obličejem se na něj podívá... "co děláš vole? " řekne Bill a schodí ho ze sebe.. "Kdyš já mám svojeho Biillíska moc rád" řekne mu Tom přitepleným hlasem a napije se ze skleničky ve které má vodku s džusem... Jako se nedivím že Tom tak lbne.. přece jenom už vipil asi tolik alkoholu co my dohromady.. a to je co říct.... "Já mám nápad" zapiští Tom a už se hrne k baru.. " co bude dělat? " zeptám se protože začne na ten bar šplhat... " já nevím" řekne Bill a začne se smát.... "on bude dělat strytííís" zaječím a už se hrnu k baru aby sem mněla dobrý výhled... "jo vipadá to tak " řekne Bill a už taky letí k baru... jen v té chvíli nevím jestli ze stejného důvodu jako já xD Tomovi to nějak nejde vilézt tam ..... Pokaždé mu to ujede a málm si rozbije hubu... Ale nakonec se tam po velké námaze přece jen vyškrábe a začne dělat všelijaké možné kreace... Nejspíš je odkoukal z filmů... a začne si zdělávat šiltovku kterou hodí mezi dav slintajícívch faninek... Ty se o ni div nepoperou... Nakonec se začnou zase věnvat Tomovi... vlastně jako já... Začíná si zdělávat tryčko a to si přžece nesmíme nechat ujít..."jooooooooooooooo" ozve se za mnou když si Tom to tryčko zdělá upně.... Otočím se a koho tam neuvidím... "ty si tu taky Gee?" zeptám se ho nechápavje... "no jasně.. vždyť sou tady všichni řekne a já se podívám na hromadu lidí namáčkích na baru... "Aha" řeknu a už se tomu nevěnuju.. Tom si totiž rzepíná své XXL kalhoty :).... .. "joooo Tomee" začnu pištět už i já... nejspíš mi už ten alkáč leze do hlavy... ... "Dost" zaječí Bill a už se taky škrábe na bar "jooo... Billíí de takyyy" začnou pištět všechny ty holky kolem..... "Ale nejdu a už držte rypáky" odpálkuje je Bill a začne z Toma násilím tahat... "neee... já nechcuuu.... " začne pištět Tom a plácat Billa po ruce... "ale jo... Tomíšek bude hodný a poslechne svojeho brášku.. že jo?" začne mu Bill říkat ale ani na to Tom nereaguje.. "ne a ne a ne" začne se Tom chovat jako 3í leté dítě.. "Když to nejde po dobrém... Tak to pujde po zlém... " řekne Bill.... vezme si flašku ferneta a půlku vupije na ex... "ty vole" řeknou všichni kolem a čemí na Billa.... "chytne Toma a přehodí si ho přez rameno.... Nejspíš si myslí že ho unese, ale zrada.. Sice se mu podaří ho dostat dole, ale tím způsobem že se oba rozplácnou na zemi... "au... ku*va" řeknou zároveň.... Vstanou a dobelhají se ke mně... "Ty nepudeš?" zeptá se mně Tom "kam?" dělám blbou i když tuším co myslí... "ne estli nebude Lillinka tanšiiiiiiit" začne Tom na mně šišlat a chce mi dát pusu.... "ne.. Lilinka nepude tančit, ale dát ssi se mnou panáka... "řekne Bill a už obědnává....
* * *
"Billíííí..... kde siii" ječím a hledám Billa... .. Otevřu jedny veře a v nich uvidím Toma ja si to rozdává s tou otravnou holkou... Z neznámích důvodů mně to šíleně rozesmněje... "Nechcete třetího?" zeptám se i když to nemyslím vůbec vážně.. Tom se mně strašně lekne.. asi o mně nvěděl... " "Liillliiii.... "řekne , sleze s té holky a už se začne po mně sápat... "´Jasně že chceme... " řekne naprosto slitě a chce mi dát pusu... jen tak tak se od něj dostanu prryč a zabouchnu mu těsně před xichtem dvře.... " Billíííííííííííííí... " nehodlám se vzdát Bill a tak ho zase hledám.. "jůůůůůůůů.. Billí.... co tady děláš?" zeptám se ho když ho konečně najdu... ".........

Skrytá láska 3.řada 30 KONEC

27. září 2007 v 14:14 | Dablly |  Skrytá láska III
"Jdeš zrovna na zavolanou." řekne mu Thomas a já jen mlčím. "Doufám, že se o ně dobře postaráš." "Nerozumím." řekne Bill a Thomas se usměje. "Všechno se dozvíš od Chris! No nic já už teda jdu. Chris… kdybys něco potřebovala a nebo… budu tu vždycky pro tebe, jasný?" naposledy mě obejme. "Děkuju za všechno."
"Neděkuj mi, dělal jsem to všechno z lásky k tobě." dá mi pusu na čelo. "Sbohem!"
řekne a odejde. Jsem jako zmrazená. Stojíme tam s Billem naproti sobě a hledíme si do očí. "Ehm… můžu dál?"
"Jo… jasně, jen pojď!" pozvu ho dál. "Posaď se, jestli chceš." nabídnu mu a on se posadí do křesla. "Dáš si něco k pití?" vykoktám ze sebe. "No… máš colu?"
"Mám! Tak… tak počkej, dojdu pro ni." pořád se na něj musím dívat.
Jsem tak nervosní, že málem rozbiju skleničku, když ji vydělávám ze skříňky.
"Proč se celá tak chvěješ?" ucítím Billovi ruce na mých bocích zrovna ve chvíli, když nalívám do sklenice tu colu. "Já… se nechvěju." řeknu ne moc přesvědčivě a Bill si mě otočí k sobě. "On se s tebou rozešel?" zeptá se mě Bill a při tom mě hladí po vlasech. "Nechtěl stát v cestě mýmu štěstí." "Upřesni mě to." požádá mě Bill a já se mu podívám do očí. Chce se mi tak moc plakat, když ho cítím tak blizoučko u sebe.
"Moje jediný štěstí v životě je moje dítě a... ty." po tváři mi steče slza. "Takže to znamená, že…" "Chci se k tobě vrátit, Bille!" "Opravdu Chris?" zeptá se mě udiveně.
"Nic na světě si nepřeju víc, než to být zase s tebou." přitáhnu si ho k sobě a jemně se vpiju do jeho úst. "Nikdy… jsem tě nepřestala milovat." přiznám mu a on se krásně usměje. "Myslíš, že já tebe blázínku snad jo? Po celou tu dobu jsem se užíral myšlenkou, že jsi s ním. Tak moc jsem si přál být na jeho místě a držet tě v náručí."
"Nebyla jsem schopná se mu plně odevzdat. Nikdy jsem se s ním nemilovala a bylo to pouze z toho důvodu, že jsem pořád jen myslela na tebe." prozradím mu a on je štěstí bez sebe. "Děkuju ti, bože." opět mě políbí. "Chci se ti ještě jednou omluvit za to s tou Vanessou, ale nemohl jsem jinak."
"Já vím. Chtěl si mě a moje dítě ochránit. Měla bych se spíš omluvit já za mou tvrdohlavost." "Za to se neomlouvej. Tuhle vlastnost na tobě přímo miluju." musím se smát. "Jakpak se má maminko náš malinkej drobeček?" vyhrne mi tričko a hladí mě po bříšku. "Tak co drobku, jak je u maminy v bříšku?" mluví k němu tak roztomile. "Myslím, že teď skvěle, protože cítí svýho tatínka."
"Tak moc se na něj těším." dá mi pusu na bříško. "Je zázrak, že to děťátko vzniklo."
"Opravdu? Já si myslím, že pravá silná láska, kterou k tobě cítím, dokáže úplně vše."
"Cítila jsem, že je něco jinak, když jsme spolu byli v tej vaně." zrudnu při vzpomínce na tu noc. "Bylo to moc krásný." řekne Bill. "Jsem moc šťastná, že jsem tenkrát neodešla."
"Šíleně tě miluju a toho drobečka, co v tobě roste taky. Jsem tak šťastnej."
"Bille?" "Ano, lásko?"
"Slib mi jen jednu věc, prosím. Už mě nikdy neopouštěj. Už bych to snad nepřežila."
nedokážu zkrotit moje slzy. "Chris… nás nerozdělí ani smrt, to ti slibuju broučku."
"A neplakej pořád. Teď už se musíš jen usmívat. Jsme spolu a to je to nejdůležitější."
řekne Bill a dlaní mi setře slzy z tváří. "Polib mě! Chci cítit tvoje rty na mých, prosím!"
Bill proplete naše prsty a přiblíží se k mým rtům. Jemně se o ně otře, ale pak svým jazyk vklouzne do mých úst. Přijímám ho a vychutnávám si plnými doušky jeho sladké polibky. "Právě tohle jsem potřebovala." usměju se na něj.
"Pro mě jsou tvá ústa jako droga." řekne Bill a opět vyhledá mé rty.
O 7 měsíců později
"Co třeba Tom? To je úžasný jméno pro kluka." dává mi návrhy Tom, když vybíráme jméno pro miminko. "No a co když to bude holka?"
"No tak třeba Katharína, co říkáš?" "No já…" ucítím šílenou bolest v podbříšku.
"Co je Chris? Už?"
"Dojdi… prosím pro Billa, je nahoře." poprosím Toma v křečích. "Už běžím." vystartuje po schodech nahoru.
"Chris… zlatíčko, co se děje?" přilítne ke mně Bill. "No to snad ne!"
"Co se stalo?" "Myslím...že mi praskla plodová voda."
"Tome, pomož mi s ní do auta. Musíme rychle do nemocnice!" vezmou mě s Tomem a po snad nekonečné cestě dorazíme do nemocnice, kde mě odvezou na porodní sál.
"Můžu být u toho?" zeptá se Bill doktora a ten jen kývne. "Bude vás potřebovat!"
Převléknou mě do nějakého nemocničního hábitu a položí na porodní stůl.
"Teď musíte Christin tlačit, ale co nejvíc. Bude to těžký, ale vy to zvládnete!" řekne mi doktor a já tlačím, jak můžu. Bill mě po celou tu dobu drží za ruku. "Já… to nejde!
Bille, to nejde!"
"To zvládneš, lásko!" podporuje mě Bill. "Musíte ještě víc. Dokážete to! Ještě Christin!" hučí do mě doktor a já mám pocit, že to snad nepřežiju.
"Zhluboka dýchejte a tlačte!" dává mi další instrukce, ale ono se to řekne.
"No tak broučku, ty to zvládneš." Bill mě hladí po dlani. "Ještě! Ještě kousek už… už vidím hlavičku." vykřikne doktor a já zatnu zuby a zatlačím, jak můžu.
"Výborně! Skvěle! Děťátko je venku!"
Podívám se na Billa a ten je jako já štěstím bez sebe. "Seš šikulka."
"Christin, máte nádhernou holčičku." dá mi ji do náručí. "To snad… není možný! Ahojky zlatíčko!" přivítám svou holčičku a dám ji pusinku na její malé čelo.
"Koukej, to je tvůj tatínek." podívám se na Billa a zpozoruji, že pláče. "Ukaž mi toho drobečka." opatrně mu ji předám. "Ahoj drobečku, jakpak se máš?" začne na ni mluvit roztomile a já se musím usmívat. Jsem štěstím bez sebe.
"Ty seš moje malinká holčička." pusinkuje ji Bill. "Je tak krásná! Po tobě!" neustále se na ni dívá. "A po tobě má ty krásný čokoládový očička." vrátí mi ji do náručí a políbí mě. "Budeme si ji muset teď na chvilinku vzít, ano? Nebojte se, my vám ji pak přineseme na pokoj." "Měj se ty náš malej broučku!" rozloučíme se s ní a sestřička si ode mě vezme holčičku a někam ji odveze.
O pár hodin později
"Můžeme dál?" rozevřou se dveře a v nich spatřím Billa s Tomem. "Pojď ke mně, lásko!" vztyčím k Billovi ruce a on ke mně hned přijde a obejme.
"Kdepak je naše holčička?" starám se hned o ni. "Za chvíli nám ji přinesou, neboj se!" ujistí mě Bill a políbí mě. "Moc ti to sluší." řekne mi Tom.
"To bude asi tím, že jsem moc šťastná." řeknu ve chvíli, kdy do pokoje vejde sestřička spolu v náručí s mou holčičkou. "Tak pojď k mamince." opatrně mi ji vloží do náručí.
"Ahoj… jakpak si se měla? No ano… já jsem tvoje maminka." pusinkuju ji a Bill ji hladí po hlavičce. "Ukažte mi ji!" ozve se nedočkavě Tom a já mu ji na chvíli půjčím.
"Opatrně Tome!" upozorním ho a on ji chová v náručí.
"To je zlatíčko. Je moc krásňoučká, ale hrozně malinká." rozplývá se Tom.
"Já jsem tvůj strejda."
"Dobře, pojď radši k tatínkovi." předá ji Billovi. "Je tak křehoučká a nevinná!"
"Úplně jako ty!" řeknu a Bill se usměje. "No tak nebreč ty náš malej broučku." utěšuje ji Bill, když se rozpláče. "Pojď k mamince!"
"No tak neplakej zlatíčko, maminka je u tebe." utěšuju svou holčičku.
"Jak se ten poklad teda bude jmenovat?" spustí Tom.
"No já… nevím, co třeba… Sára?" navrhne Bill. "Proč Sára?" podiví se Tom.
"Já nevím… nějak mě to tak napadlo. Hodí se to k ní."
"Tak co broučku, budeš naše Sára?"
"Je to krásné jméno, lásko! Bude to naše malá Sára." souhlasím s Billovým návrhem a on se k nám nakloní a dá nám krásnou pusinku.
"Miluju tě, Bille!" "Taky tě miluju a tohohle našeho drobečka taky." září štěstím Bill a i na Tomovi je vidět, že ho to těší.
Teprve teď jsem šťastná. Mám svoje dvě největší lásky - mýho Billa a malinkou Sáru.
Děkuju bohu, že mi dovolil, abych po tom trápení, mohla být šťastná.
A pokud mi život přinese další těžký zkoušky, vždycky budu tvrdě bojovat, protože mám pro koho žít.
KONEC
PS: Tak tohle je definitivní konec této povídky. Chci všem strašně moc poděkovat za krásný komentíky. Doufám, že se vám tahle povídka líbila? Psala jsem ji strašně ráda a moc mě to bavilo, i když jsem taky měla období, kdy jsem s tím chtěla seknout, ale neudělala jsem to a jsem za to moc ráda. A taky doufám, že jste rádi, že to skončilo happy endem, ale myslím si, že si to tahle povídka obzvlášť zaslouží. Vždycky jsem se snažila, aby každý díl byl napínavý a měl něco do sebe. Do povídky jsem dávala hodně ze sebe, hlavně, co se citů týče.
Ještě jednou všem moc děkuju a hlavně tobě Ev za velkou podporu. Jsi jedna z těch, díky kterým jsem napsala tuhle 3. řadu. No snad jsem teda nezklamala.
Mějte se všichni krásně a někdy třeba u další povídky ahoj.
Pája

Skrytá láska 3.řada 29

27. září 2007 v 14:14 | Dablly |  Skrytá láska III
"Jak si to našel?" "Našel? Měla si to pod polštářem? Hele Chris, jak dlouho ze mě chceš dělat vola?" odhodí fotky, který našel. "Já ti nelžu!" "Ne? A proč máš na fotkách napsaný takový slova?"
"Já… já nevím Thomasi!" nejsem schopná mu odpovědět. "Máš ho pořád v hlavě, co?" "Nekřič na mě, prosím!" poprosím ho. "Co ke mně vlastně cítíš?" zarazím se. Takovou otázku jsem od něho nečekala. "Proč se mě na to ptáš Thomasi?" snažím se vyhýbat odpovědi. "Myslíš, že jsem pitomej? Nediv se mně, když najdu pod polštářem fotky tvého exmanžela a je na nich napsaný vyznání lásky až do smrti.
Bolí mě to, chápeš to?" řekne sklíčeně.
"Mám tě ráda Thomasi." vypadne ze mě. "Mě máš ráda a co jeho?" nedá pokoj.
"Koho?" dělám blbou. "Koho asi? Billa myslím!" "O něm se nechci bavit. Už k sobě nepatříme." "A proč to říkáš takovým tónem? Mrzí tě to, že už spolu nejste?"
"Tak dost! Nehodlám se ti tady zpovídat a hotovo!" naštvu se a odejdu do kuchyně.
"Proč se vyhýbáš tomuhle tématu?" přijde za mnou. "Já se ničemu nevyhýbám!"
"Cítíš k němu ještě něco?" nepřestává. "Ne!" zalžu mu a doufám, že už mě nechá.
"Ne? Tak proč si s ním spala? Proč máš pod polštářem jeho fotky?"
"Já nevím!" zakřičím a sesunu se k zemi. "Chris… já tě miluju, ale pokud ti stojím v cestě, řekni mi to. Já… vyrovnám se s tím, ale jedno ti řeknu. Pokud se rozhodneš, se mnou zůstat o dítě se postarám, ale chci od tebe slyšet pravdu, jasný?" sedne si ke mně a chytne mě za ruku.
"Miluješ pořád Billa? Moc tě prosím řekni mi pravdu!" "Thomasi…" tak moc mě to bolí. "Mluv, přežiju to!" "Myslela jsem si, že třeba jednou zapomenu, ale když jsem zjistila, že čekám jeho dítě… věděla jsem, že je to navždy. To miminko mi ho bude vždycky připomínat a já… asi nedokážu zapomenout, ale taky nechci zklamat tebe. Udělal si toho pro mě moc a já… tě nemůžu teď opustit, protože vím, že mě miluješ." řeknu mu uplakaně a on vypadá, že taky nemá k slzám daleko.
"O mě tady přece nejde. Já tě sice moc miluju, ale chci, abys byla v životě šťastná, a to se mnou asi nebudeš." "Je mi jasný, že ho pořád miluješ a on asi tebe co?" zeptá se mě. "No… já nevím. Třeba někoho má, ale když jsem s ním dneska mluvila, nevypadal na to, že by někoho měl." prořeknu se. "Ty jsi s ním dneska mluvila? Řekla si mu o dítěti?" zajímá se. "Řekla, ale řekla jsem mu jen to, že s ním čekám dítě, nic víc." jsem smutná, když si an to vzpomenu. "To dítě vás teď spojí navždy!
Chris, vy dva k sobě patříte! Miluješ ho a on miluje tebe a proti tomu já nic nezmůžu. Akorát by ses se mnou trápila a pořád myslela na něj a tohle já nechci. Chci ženu, která bude milovat jenom a jenom mě. Nemůžu ti bránit v tom, abys byla šťastná s otcem tvého dítěte."
"Ale to přece…" přiloží mi ukazováček na rty. "Nic neříkej, nezlobím se na tebe. Vím, že jsi skvělá holka. Musíš to s ním dát zase dohromady, jasný?" drkne do mě.
"Díky za všechno Thomasi. Nikdy jsem nepotkala takového šlechetného člověka, jako jsi ty." řeknu popravdě a Thomas se usměje. "A nebreč pořád. Mnohem víc ti to sluší, když se směješ." vykouzlím na tváři úsměv. "Slib mi zlatíčko, že budeš šťastná!" "Pokud mě bude ještě Bill po tom všem chtít, tak možná budu." vstaneme ze země. "Ten prstýnek už mi bude asi k ničemu co?" vytáhne z kapsy malou krabičku. "Thomasi… je mi to vážně líto."
"Na tom nesejde. Třeba se někdy ještě takhle do někoho zblázním, jako do tebe a nakonec budu mít svatbu snů." posmutní Thomas a mě jo je strašně moc líto.
"Že mi dáš vědět, až se to narodí? Rád bych viděl tvoje miminko, protože tohle, co se stalo je čistej zázrak. Testy jasně potvrdily, že nemůžeš mít děti, ale jak je vidět, příroda dokáže obejít prostě všechno. Moc ti to přeju Chris." vlepí mi pusu a já se cítím hned mnohem líp. "Děkuju Thomasi."
"Doufám, že nebude Bill žárlit, když tě čas od času navštívím, samozřejmě pouze z přátelství." usměje se. "No to nevím. On je hroznej žárlivec." vzpomenu si na ty jeho scény. "No uvidíme. Měl bych už asi jít, co?"
"Tak pojď!" chytne mě za ruku a dojdeme spolu až ke dveřím. "Měj se krásně." vlepí mi pusu na rozloučenou a otevře dveře, kde spatříme stát Billa.
Pokráčko příště!
Pája

Muzika, basket, láska-co si jenom vybrat? 56

27. září 2007 v 14:11 | Dablly |  ff-Muzika,basket,láska-co si jenom vybrat?
56. DÍL
Holky souhlasí, tak se domluvíme, že se dneska v 8 večer sejdeme na náměstí u kašny. Půjdeme na diskotéku a tam se opijeme.:) no, to se ještě neví.
"Někam deš?" zeptá se mě v půl 8 máma, když sejdu dolů do kuchyně už nachystaná.
Vzala sem si na sebe ryflovou mini, tričko s krátkým rukávem, která má žlutou barvu a trošku větší výstřih. Vlasy sem si vyrovnala žehličkou, takže mi sahají až k lopatkám. Namalovala si oči, udělala make-up, navoněla se, pusinu natřela leskem a bylo. Prsty sem ozdobila prstýnky, dala si stříbrný náramek a k němu stejný řetízek kolem krku. Náušnice taky stříbrné. V jednom uchu mám tři, tak je každá jiná:).
"Jo, jdeme s holkama ven. Zakončíme prázdniny." Řeknu jí.
"A návrat?" zeptá se podezřele.
"No myslela sem tak ve 2 ve 3?" usměju se na ni.
"Tak pozdě?" vykulí oči.
"Ale mami, vždyť je konec prázdnin, prosím. Holky taky určitě budou moct zůstat dýl."
"No dobře." Povolí. "Ale až začne škola, tak se pěkně budeš učit."
"Budu." Slíbím jí. Vezmu si kabelku ve které mám svoje potřebné věci jako je mobil, klíče, žvýkačky, peněženka, hřeben, lesk, make-up a další holčičí věci. Na chodbě si nazuju boty, mrknu na sebe do zrcadla, popadnu ještě svetřík, rozloučím se s našima a vyrážím ven. Kris dneska taky někde paří. I když mu škola začíná až na konci září. Prej má nějaký jeho kámoš narozky nebo co.
Za 10 minut 8 dorazím na náměstí. Holky tam ještě nejsou, tak si sednu na jednu lavičku a čekám na ně. Sotva dosednu, uvidím přicházet Jess.
"Čau Sam." Pozdraví a přisedne ke mně.
"Ahoj." Odpovím jí.
"Málem sem tě nepoznala." Usměje se. "Vypadáš vážně skvěle."
"Díky, ale vždyť to ty taky." A mám pravdu. Jess si vlasy vyčesala do drdolu a sepla skřipcem. Má namalované očka, make-up a další co k tomu patří. Na sobě má bílé tříčtvrťáky a k nim bílý a na něm černý nátělník, jsou tak přes sebe. K tomu si dala černé botky a vzala bílou kabelku, prostě je komplet černo-bílá.
"Mohla bych dneska někoho sbalit co říkáš?" zeptá se. "Už mě nebaví byt pořád sama."
"Ale Jess. Přece nejsi sama."
"Ty víš jak to myslím Sam. Ty máš Toma a Katy má Billa, já nemám nikoho."
"Tak víš co? Dneska ti někoho seženeme. Nějakého slušňáka přesně pro tebe." Řeknu jí.
"Nazdar holky!" ozve se. Akorát přišla Katy.
"No čáu, kde se flákáš?" zeptám se jí.
"Ale menší problém s našima. Co tu řešíte?"
"Jess. Zrovna mi říkala, že už by taky chtěla nějakého kluka."
"To nebude problém Jess. Podívej se na sebe." Řekne jí Katy. "Jestli dneska nikdo nezabere, tak sem papež. Já byt kluk, tak se neudržím." Usměje se.
"Díky Katy." Řekne jí Jess. "Jinak vidím, že ses taky vyfikla."
"No jasně. Nebudu vám přece dělat ostudu." Řekne. Katy má na sobě látkovou sukni nad kolena zelené barvy a k tomu bílý nátělník, který má napředu srdíčko. Vlasy nechala rozpuštěné, namalovaná taky je, no prostě sme dneska kočky všechny.:)
"Tak co, půjdeme?" zeptám se a zvednu se z lavečky.
"Jo, jasně. A kam míříme?" zeptá se Jess.
"No přece na disko!" řekne jí Katy.
:::NA DISKOTÉCE:::
Všechny 3, sme si našly jeden volný box a sedly si do něho. Celkem slušně už to tam bylo rozjeté, tak sme se s holkama sebraly a šly tancovat.
"Páni mně je horko." Řekne Katy, když se vrátím zpátky do boxu.
"Mně taky." Přikývnu a začnu se ovívat nějakým letáčkem, co ležel na stolku.
"Půjdu si na něco k pití." Oznámí nám Jess. Tak jí teda dáme peníze, ať nám taky něco vybere.
Jakmile odejde, nevěřím sice svým očím, ale je to tak. Projde kolem našeho boxu Márk Fuchs.
"Vidělas to co já?"zeptám se nevěřícně Katy, ta přikývne. "Ach bože to snad ne."
"Myslím, ale, že si nás nevšiml." Řekne Katy.
"No to je dobře." Řeknu a akorát se navrátí Jess a nese nám každé flašku coly. Sedne k nám a začneme kecat. Během chvilky nás ale někdo přeruší.
"Ale ale, nazdárek ségra!"
"Krisi?? Co ty tu?" zeptám se ho.
"Slavíme tu narozky." Řekne a ukáže na 5 kluků, co stojí za ním.
"A neměli ste náhodou byt někde jinde?"
"To sice jo, ale tak museli sme si trošku povyrazit."
"Hmm…vidím."
"Můžeme k vám?" zeptá se, a ani nečeká na odpověď a sedne si a ti jeho kámoši taky.
"Tohle je Jeff, Sommi, Dominik, Ben a tohle to je náš oslavenec Martin." Představí nám je. "No a kluci tohle je moje ségra Sam a její kámošky Kat a Jess."
Tak tam teda s nima sedíme a povídáme si. Myslím, že Jess udělala pěkný dojem na bráchu. Ti dva si nějak dobře rozumí. Myslím, že by jim to spolu slušelo. Nic bych proti tomu neměla, kdyby se ti dva dali dohromady.:)
Brácha nakonec pozval Jess na něco k pití a šli spolu k baru. My sme tam zůstaly s těma čtyřma.
"A co vy holky? Jak to, že tak samy?" zeptá se nás Dominik.
"Hm… víš." Napiju se a pak pokračuju. "Kluci dneska nemohli, mají nějakou práci."
"Takže ste obě dvě zadané jo?" ujistí se.
"Jo no, už to tak bude." Řekne Katy.
"Tak to je velká škoda." Řekne Jeff.
"Hmm…"řeknu jen. "Co Katy? Nepůjdeme tancovat?" zeptám se jí.
"Jo, klidně poďme." Řekne a obě dvě zamíříme na parket.
"Hele jako, ti kluci jsou celkem šikovní, ale mám Billa a to mi bohatě stačí." Sděluje mi Katy, když tančíme. Musí mi to sice křičet do ucha, protože bych ji v tom randálu neslyšela.
"Přesně."
"Á dala bych cokoliv za to, aby tu teď byl se mnou."
"To nejsi sama. Víš co, zkusím Tomovi zavolat." Popadnu Katy za ruku a deme na záchody. Tam vytáhnu z kabelky mobil a zkusím vytočit Tomovo číslo. "Nebere to." Řeknu Katy, ale čekám dál.
"Myslíš, že jsou ještě ve studiu?" zeptá se mě Kat.
"Nevím. Ale dyť je skoro 10." Řeknu a vzdám to, típnu to. "Co Bill? Zkusíš to taky?"
"No zkusíme to za chvilku. Třeba budeme mít štěstí." Řekne. Potom se vrátíme do boxu, kde kluci o něčem diskutují a už mezi nima sedí taky Jess a Kris. "No kde ste vy dvě?" zeptá se nás hned Jess celá usměvavá.
"Ale byly sme na záchodě." Řekne jí Kat. "Co ty?"
"Já tu sedím s klukama."
"No toho sme si vážně nevšimly Jess." Řeknu pobaveně a přisedneme si k nim. Sotva dosednu, ucítím, jak mi v kabelce vibruje mobil. Rychle ho vytáhnu a podívám se, kdo volá. Tom! "Tome?" řeknu do telefonu. Nic ale neslyším. Stoupnu si teda, vyběhnu z boxu a snažím se protlačit tím davem ven. "Haló Tome slyšíš?" křičím pomalu do telefonu.
"Sam…tam…nesly…tě!" slyším jenom útržky jeho slov. "Hal…am?"
"Tome? Tome?" opakuju do telefonu. Už sem se konečně dostala ven. "Haló Tome!" jenomže Tom už se neozývá. "Ááá kruci!!" naštvu se.
Pomalu se došourám zpátky. V našem boxu nikdo nesedí, všichni si šli zatancovat. Tak se tam posadí a pozoruju ostatní, jak se baví. Usrkávám přitom svou colu.
"Copak ségra? Nudíš se?" přisedne ke mně Kris.
"Ani ne."
"Hele můžu se tě na něco zeptat, že jo? Si přece moje ségra."
"No to sem, co potřebuješ vědět?"
"Něco o Jess."
"Tak o Jess jo?" ušklíbnu se na něho.
"Co se xichtíš? Je to tvoje kámoška a musím přece vědět s kým se bavíš."
"Hele brácho nedělej. Jess znáš už přece dlouho a já taky. Nechceš náhodou vědět jestli někoho má?"
"Proč myslíš?"
"Moc dobře vidím, jak z ní dneska nemůžeš spustit oči. Líbí se ti, že jo?"
"No dneska je nějaká jiná. Dřív sem si nevšiml, že by to byla taková kočka. Ale dneska…"
"Jess to ale sluší vždycky."
"Jo to jo." Řekne Kris a zadívá se na ni. "Tak má teda někoho, ať se nesnažím zbytečně."
fixa

Princess nebo šílené puberťačky

26. září 2007 v 12:59 | Ančína |  ff-PRINCESS nebo šílené puberťačky
-----------Sam-----------------
INFO: jméno: SAMANTAHA
přezdívka: Sam
věk: 19
koníčky: hudba...hlavně bicí
životní styl: GHOTIC
loock: Když Sněhurce dáte černé hadry a černě orámujete oči, tak vypadá stejně jako Sam ;-)
"Buť půjdeš na internát, nebo si sbal všechny věci a táhni si kam chceš" začala na mě ječet moje nevlastní matka. Celý život mě nutí ělat domácí práce, nedává i kapesné a ještě k tomu musím nosit staré hadry. Tak tohle je ale už vrchol. Ona mě normálně vyhodila z baráku. Ještě, aby na mě poslala nájemného vraha...Vždycky sem si to nalhávala, ale teď už si opravdu připadám jako Sněhurka. A to nejen vzhledem...ale hlavně tím, jak se mnou lidé jednají. Mám černé po ramena dlouhé, mírně zvlněné vlasy, oči taky docea tmavé. Používám bílý make-up, protože můj životní styl je laděn do ghotik. Jsem z děcáku, takře sem rodiče nikdy nepoznala...
Jdu do svého rádoby pokoje, vezmu si cestovní tašku a nahážu do ní vše, co ještě připomíná normální život a co mi zbylo po rodičích. Pak do tašky ještě hodím paličky a klíčky od skušebny. Když mám vše sbaleno, vletím i s taškou do kuchyně a žačnu na macechu křičet "Tak já teda jdu. Stejně jsi mě nesnášela. Tak teď máš, cos chtěla...zbohem!!!" Potom se otočím, prásknu s dveřma, obuju se a zmizím. Vytáhnu z kapsi mobil, který se mi matinka uráčila koupit na to, aby mě mohla komandovat i ve škole. Jsou prázdniny a já právě dokončila 4 ročník gymplu v Berlíně. Ve škole nejsem nějak zvlášť dobrá, ale jedna trojka, dvě dvojky to není zas tak špatný výkon. Tak teda vytočím číslo Pavly. "Hele zlato...máti mě vyhodila z baráku...nemohla bych se stavit?" zeptám se i když je mi předem jasná odpověď. Byla to jen otázka času, kdy odejdu z baráku. "Jasně za jak dlouho ojdeš?" zeptala se mě Pavla. "Tak za 5 minut sem u tebe...a dík moc!" řeknu. "Tak já ještě svolám holky a dáme poradu ju?" zeptá se mě. "Uhm..." odpovím a ona mi to položí.
-----Pavla--------------
INFO: jméno: Pavla
přezdívka: Pam
věk: 19
koníčky: hudba, kreslení a zpěv
životní styl: rock
loock: Otrhané hadry sice nemá, ale Popelka je pravé přirovnání. Blond vlasy, modré oči a dokonalá postava...jen, kdyby doma nemusela dělat služku.
Musím zavolat holkám...sice nemám rozhovory mezi 3mi lidmi po telefonu ráda, ale nic se nedá dělat. "Hele holky...Stav nouze...nejpozdějc za deset minut u mě...těch deset minut platí hlavně pro tebe Bet!!!" a položím to. A už tady někdo zvoní. "Hned sem tam" zavolám a běžím po schodech dolů, abych mohla otevřít. Stojí tam Pam s ublíženým výrazem ve tváři. Obejmu ji a řeknu "Pojď dál...je mi jasné, jak ta kráva zase vyváděla" řeknu a jdem nahoru do mého pokoje. Náš barák je sice obrovský, ale můj pokojík je jen, aby se neřeklo. Dobře vím, jak se Sam cítí, protože já sama mám nevlastní matku. A taky mě mrcha využívá. Moje pravá mamka umřela, když sem byla malá. A táta si vzal tuhletu šeredu, co mě jen komanduje. Táta je na služební cestě a vrátí se až v zimě...tím pádem se o mě nikdo nestará...níbrž já se musím starat o ni a o moji nevlastní sestru. S holkama sme se domluvili, že když je stav nuze, tak můžouchodit bez zvonění normálně k nám. Jsem sama doma, tak to není problém. Když dojdem ke mě, tak si sednem na poste. Na posteli mám přehozenou pačvorkovou deku, kterou mi dělala máma. Jinak mám v pokoji psací stůl, jednu skříň na oblečení, poličku na učebnice a knížky a na zemi starou kožešinu. "Co budeš teď dělat?" zeptám se. Sam jen zakroutí hlavou, že neví...po chvilce ticha promluví "Mám našetřené nějaké prachy...tak se odstěhuju a najdu si nějakou práci. A pak se uvidí." řekne a de potnat že má na krajíčku. V tom se za dveřmi ozve "BIG GIRLS DON'T CRY!" a do pokoje vejde Amy a Betty. "Poď sem ty moje chuďato..." začne na Pam šišlat Bett. Bett je tip člověka, co si ze všeho dělá legraci. vždycky nás v nesnázích dokáže podpořit a za to ji mám strašně ráda.
INFO: jméno: Betty
Přezdívka: Bett
Věk: 19
životní styl: jó...Bett je naše hoperka...ale jen, když ji nevidí rodiče
Koníčky: Příroda
životní styl: na první pohled je to rozmazlený fracek, co má zazobané rodiče...ale jak vezme do ruky kytaru, tak to dokáže rozjet tak, že už to není žádný slušňáček
loock: Dlohé hnědé vlasy, mandlové oči a jemná pleť z ní dělá opravdovou "Krásku" ... že by Fakt Bella???
INFO: jméno: Amy
přezdívka: no...Amy
věk: o5 19
koníčky: je to aquaBella a jako malá si vybrečela dětský DJ pult a na Základce si vyžadonila Gibsonku
životní styl: nemá styl...je to takový ten ďáblík, co nic neřeší
loock: má červené dlouhé vlasy a pírsink v nose. Oči má taktéž hnědé. Ovšem svou výškou 153cm si zaručila časté oslovení malá Arielka
----------------Bett-----------------
"Tak ta se nám chceč odstěhovat jo?" začnu na ni zvesela, protože dělat scény by nemělo cenu. "Uhm.....Tak co jiného bych měla dělat? Prachy mám jen na chvíly a na výšku by mě nestačily.Tak si najdu práci a bude pokoj." "Hele Sam...jestli půjdeš, tak půjdu taky!" rozhodnu se. "A co Marek?" zeptala se mě Amy. A jo...můj přítel. Když byl ještě malý, tak u nich doma byl požár a Marek má půlku oblyčeje popálenou. Nikdo se mu za to nikdy nesmál...jen nám říkají "Kráska a Zvíře". "Víš přece, že je na manažerské škole...toho bysme mohli patřičnš využít." začnu uvažovat. "Víte co?!...neřežme to...teď bysme si mohli jít chvilku zahrát a pak to dořešíme ju?" navrhla Pam. "Kde je vůbec Ruth?" zeptám se. Když holky začnou obracet oči, hned je mi jasné, co zace Ruth prováděla.
INFO: jméno: Ruth
přezdívka: ??? no stejně jako jméno...Ruth
věk: nečekaně...19
koníčky: od malička si hrála na rockovou celebritu (zpěvačku) ale když jednou vzala do ruky bass kytaru, tak v ní hned našla zalíbení
životní styl: EmO
loock: myslím, že pojem EmO vám bohatě stačí. Vlasy má jako slámu a oči jako poměnky...ale pravou barvu vidělo jen málo lidí, protože střídá kontaktní čočky různých barev a tvarů.
Jenže tahle ruth se už nejedenkrát pokusila o sebevraždu. Jednou si dokonce lehla na koleje, ale holky ji překecaly, ať to nedělá.....
"Tak co to pako prováděla dneska?" zeptám se holek... Sam mi odpoví "Ale...dyť to znáš...podřezala si žíly a tak ji rodiče vezli do nemocnice." zakroutí u toho hlavou. Jednou dokonce skočila pod auto a pak byla 3 týdny v komatu. NJ...naše šípková růženka;-)
Ančína

přeložila Evelyn pro http://kaulitz-twins-4ever.blog.cz

25. září 2007 v 18:54 | Dablly |  Článečky a rozhovory
přeložila Evelyn pro http://kaulitz-twins-4ever.blog.cz
_________________________________________________________
OKEJ zavolalo Tokio Hotel a promluvilo si s nimi o švédských dívkách, penězích a šílených fanoušcích.
Hej kluci, jak to jde?
Všichni: Velmi dobře! Nespali jsme sice moc, ale cítíme se dobře.
Jak si myslíte, že budete velcí?
Bill: Nemám tušení. Pořád jsem překvapený. Nemohl jsem si představit, že bychom byli tak velcí v Německu jako jsme teď.


Překlad videa o tom, jestli je Bill gay

24. září 2007 v 21:56 | Dablly |  Článečky a rozhovory
přeložila Evelyn pro http://kaulitz-twins-4ever.blog.cz
______________________________________________________________
Bill: Ne, nejsem gay.
Tokio-Bill a jeho sexuální orientace.
Když včera přijeli večer Tokio Hotel na udávání Goldene Stimmgabel a procházeli se po červeném koberci, fanoušci křičeli víc než obvykle. Chtěli snad křičet kvůli špatné gay pomluvě kolem Billa. Byla to pomluva týdne. Bill z Tokio Hotel dává přednost klukům. To napsal francouzský časopis Voice. Zpěvák to sám přiznal na internetové stránce. Včera večer Bill konečně na tohle řekl své.


Skrytá láska 3.řada 28

24. září 2007 v 21:47 | Dablly |  Skrytá láska III
Nesmí mu to říct. Musím tomu nějak zabránit. Po krátkém přemýšlení vezmu do ruky mobil a vytočím Tomovo číslo. Musí mě vyslechnout.
"Tome, neříkej mu to, prosím!" vyjeknu na něj v momentě, kdy mi to zvedne.
"Ne Chris, tohle po mně nemůžeš chtít." řekne mi jasně. "Tak… tak já mu to teda řeknu sama, ale jen mu to neříkej ty! Moc tě o to prosím!" žádám jej zoufale.
"Tome, seš tam?" na chvíli se odmlčí. "Jak ti mám věřit?"
"Opravdu mu to řeknu, ale chci, aby to věděl ode mě a ne od tebe!"
"Tak teda dobře, ale chci, aby to bylo ještě dneska. Přijeď k nám. Bill je doma.
Aspoň budu vědět, že si mu to řekla, souhlasíš?" navrhne mi Tom a mě nezbývá nic jiného, než s ním souhlasit. "Za půl hodiny jsem tam!" zavěsím a jdu se převléknout.
Kdybych tohle věděla, nikdy bych to Tomovi neřekla. Jsem jen pitomá kráva, ale má asi pravdu. Bill má právo to vědět.
***
"Zavoláš mi ho?" požádám Toma, hned jak mi otevře. "Je nahoře v pokoji." řekne mi a já se vydám po schodech nahoru. Jsem nervosní, jako snad nikdy.
Když dojdu ke dveřím jeho pokoje, zjistím, že jsou malinko pootevřené. Mám srdce v krku, ale i přesto tiše vklouznu do pokoje, kde spatřím Billa, jak spí. Jsem najednou
nějaká zaražená. Spí jako andílek a já se s ním nechci hádat. Úplně se nad ním rozplývám a tichými kroky dojdu až k jeho posteli. Nechce se mi ho za žádnou cenu budit, ale budu muset. Posadím se na postel a odhrnu mu neposedné vlasy, které mu spadají do obličeje. Zavrtí sebou, ale to je vše, proto ho dlaní pohladím po tváři.
Obrátí se na stranu a otevře oči. Jakmile zaregistruje mou přítomnost, zarazí se.
Mám dojem, že si myslí, že se mu to jen zdá. "Omlouvám se, že jsem tě vzbudila." odvážím se začít. "Chris… to není sen?" "Mohli bychom si promluvit?" zeptám se ho a on se posadí. "Co tady děláš?" diví se a při tom si rukou upravuje vlasy.
"Chci ti něco říct." vyhledám jeho oči. "Tom ti něco řekl?"
"Nejde o Tom, ale o tebe a o mě." "Nerozumím ti Chris." zakroutí hlavou.
"Vzpomínáš na tu noc v hotelu?" zeptám se ho a on malinko zrudne. "Nikdy na to nezapomenu!" malinko se usměje, ale zase zvážní. "Věděla jsem, že je to jiný, když jsme se spolu milovali. Cítila jsem něco nepopsatelného, ale netušila jsem, že to bude mít následky." "Nerozumím ti Chris."
"Tu noc v hotelu jsem… otěhotněla!" sklopím hlavu a čekám na Billovu reakci.
"Cože? Ale vždyť…" "Nevím, jak se to stalo a i doktoři neví, ale já vím, že pod srdcem mi roste děťátko." ucítím jeho ruku na té mé. "Nemůžu tomu uvěřit. To je… to je zázrak." proplete své prsty s těmi mými. Jsem stále jako omámená.
"Jsem tak šťastný. Zasloužíš si mít miminko."
"Pořád si myslím, že je to sen a obzvlášť po tom všem, co se mi stalo." vzpomenu si na všechno zlý. "Můžu si sáhnout?" pozoruje moje břicho. Chvíli váhám, ale nakonec si vyhrnu tričko a chytnu jeho ruku a přiložím na pupík. "Drobečku asi mě ještě neslyšíš, ale já jsem tvůj táta." mluví k němu Bill a já mám, co dělat, abych se nerozbrečela. "I když už spolu nejsme, tak… máš právo na svoje dítě." řeknu a Bill se zarazí. "Ty se nechceš ke mně…" "Přišla jsem ti to říct a taky ti chci říct, že až se to miminko narodí, můžeš za ním přijít, kdy jen budeš chtít." moc mě bolí, když mu to musím říkat. "Ty jsi pořád s tím doktorem?" "Thomas je na mě moc hodnej a vždycky byl. Podržel mě ve chvílích, kdy mi nebylo nejlíp a jsem mu za mnohé vděčná."
"On se bude starat o moje dítě?" zeptá se Bill. "Bude se k němu chovat, jako by bylo jeho, věř mi… Thomas je úžasnej člověk a... moc mě miluje."
"Ty ho taky miluješ?" uchopí mě za bradu. "Na tom přece nezáleží, jestli ho miluju nebo ne. On miluje mě a já s ním zůstanu." vstanu najednou z postele.
"Spíš s ním?" překvapí mě Bill svou otázkou. "Co to je za otázku, Bille?"
"A víš na 100%, že to dítě je moje?" šokuje mě opět. "Prostě to vím a nevím, proč bych ti měla lhát."
"Věřím ti jen… prostě nedokážu se smířit s tím, že seš s ním." vstane a přijde ke mně.
Je u mě tak strašně blízko a já se bojím, abych neudělala něco, čeho bych pak mohla litovat. "Asi… bych už měla jít." chci se z toho nějak vymotat. Jeho blízkost mě znervosňuje. "Za ním?" "Já… já nevím, ale už vážně musím jít." podívám se mu naposled do očí a vyběhnu z pokoje. Na schodech se ještě srazím s Tomem.
"Tak co řekla si mu to?" zjišťuje hned. "Nech mě!" odseknu mu a seběhnu dolů.
***
"Kde jsi byla?" vyděsí mě u dveří mýho bytu Thomas. "Co tady děláš?"
"Dala si mi klíčky, vzpomínáš?" zamává mi klíčky před obličejem.
"Jo promiň, neuvědomila jsem si to." řeknu klidně a sundám si bundu.
"Ještě si mi neodpověděla, kde jsi byla?" řekne naštvaně. "Co to s tebou je?" divím se.
"Odpovíš mi Chris?" "Na tom nesejde." "Dobře, jak myslíš, ale můžeš mi laskavě vysvětlit, co má tohle znamenat?"
Pokráčko příště!
Pája

Skrytá láska 3.řada 27

24. září 2007 v 21:47 | Dablly |  Skrytá láska III
"Thomasi, já… chci být sama!" "Sama? Zase se vyhýbáš odpovědi! Už mě to docela Christin štve." vezme si bundu. "Zavolej mi, až budeš vědět jo?" řekne jen a odejde naštvaně z bytu.
Co mám dělat? Jsem úplně, mimo a moc mě mrzí, že si teď o mě Thomas myslí jen to špatný. Měla bych na sebe být naštvaná, ale nejsem. Uvnitř sebe nosím celičký svět a pro něj teď musím dýchat. Musím být silná, abych to všechno zvládla, ale jestli to bude po boku Thomase to nevím. Niky mi to nezapomene a pořád bude v tom dítěti vidět tu mou nevěru.
Kdybych aspoň měla někoho, s kým bych si o tom promluvila, ale od doby, co neberu Tomovi mobil, nemám nikoho. Volal mi snad tisíckrát, ale já se nikdy neodvážila promluvit si s ním. Kdyby tu teď byl se mnou a vyslechl mě. Stačí jen tak málo, ale bojím se ho zavolat. Mohl by pak všechno povědět Billovi a to já nechci. Nechci, aby Bill někdy věděl, že to dítě je jeho, ale zároveň si chci hrozně moc popovídat s Tomem. Proto udělám něco, čeho budu možná litovat, ale rozhodnu se mu zavolat.
Tom
"Tak tohle sem nečekal!" koukám vyjeveně na display mobilu. "Co je? Kdo volá?" zeptá se mě Bill. "Chris!" řeknu a zvednu to. "Prosím?" začnu mluvit.
"Dneska? Jo to by šlo, ale v kolik? Nechci, abych se tam setkal s tím tvým." podívám se zhnuseně na Bill a ten je nervosní jak něco. Už od pohledu se modlí, abych to zavěsil. "Dobře, tak ve 4 tam budu jo? Tak se zatím měj! Ahoj!" ukončím hovor.
"Co chtěla? Něco o mě?" vyletí na mě Bill jako raketa. "Chce se mnou mluvit. Zdála se mi taková smutná." usoudím podle hlasu. "Snad jí nic není. Třeba chce mluvit o mě!" pomyslí si naivně Bill. "Nemyslím si!" řeknu mu to, co si myslím a on zase posmutní. "Třeba má nějaký problém s tím doktůrkem a chce poradit jak na něj v posteli." začnu se chechtat a Bill by mě v tu chvíli nejradši zabil. "Vážně vtipný Tome! Ještě tě poprosí, abys je při tom natočil, že?"
"No to bych nemohl. Nevydržel bych se dívat na nahou Chris. Je čím dál tím krásnější. Jak to jen ta holka dělá? Sice už není modelka, ale stejně to je nejkrásnější holka, jakou jsem kdy viděl." básním před ním o Chris a jeho to hryže.
"Můžeš přestat?" pění Bill. "Tak snad ti to nevadí ne? Já za to nemůžu, že sis ji nezískal zpátky a dodneška mi není jasný, co se mezi váma tu noc stalo. Vždyť si ji měl v takovým království, ale ty ne prostě! Seš blbec, Bille!"
"Drž hubu, Tome! Nic nevíš!" naštve se Bill a napružené odejde pryč.
Odpoledne
"Díky že jsi přišel." poděkuju Tomovi a pozvu ho dál. "Máš to tady vážně moc hezký! To sis zařizovala sama a nebo ten…" "Ne zařídila jsem si ho sama! Dáš si něco k pití?" zeptám se ho a on se posadí do křesla. "Dal bych si colu, pokud ji teda máš?"
"Mám, taky jsem se ji naučila pít a nebo spíš mě to naučil… Bill." vzpomenu si na naše dovádění v mekáči. "Ok a jak se teď vlastně máš? V poslední době si mi nebrala mobil, bál jsem se o tebe!"
"No o tom, jak se teď mám, bych s tebou ráda mluvila. Ty dost dobře víš, že nemám jiného přítele, než seš ty, a proto bych ti něco chtěla říct."
"A ty moc dobře víš, že tě mám hrozně moc rád." vstane a obejme mě. "Počkej, přinesu ti tu colu." skočím pro colu.
"Díky, tak začni zlato!" pobídne mě Tom a já se posadím. "Jen doufám, že to co ti teď řeknu, zůstane mezi náma. Víš, kam tím mířím?" ujišťuju se. "Pokud tím myslíš Billa, nic mu neřeknu, slibuju ti to!" uleví se mi. "Jen doufám, že se nestalo něco vážnýho." nahodí vážný obličej. "No to já nevím, ale dneska jsem se to dozvěděla. Včera večer jsem omdlela v restauraci a odvezli mě do nemocnice."
"Bože Chris, že ti nic není, že ne?" bojí se Tom. "Dělali mi různá vyšetření a pak mě poslali na ultrazvuk, kde zjistili, že čekám… dítě!" vyklopím mu to a on jako by přestal úplně dýchat. "Cože? Ale vždyť ty nemůžeš mít děti! To je pitomost!" nevěří tomu. "Je to jistý? V kolikátym seš měsíci?" začne mi klást plno otázek.
"Je to stoprocentní a jsem v 7 týdnu." usměju se na něj a začnou mě pálit oči.
"Já jsem tomu taky nemohla uvěřit, ale je to tak Tome. Já čekám miminko!" začnu naplno plakat a Tom vstane a obejme mě. "To je zázrak. Moc ti to přeju zlato." šeptá mi Tom do ucha a já cítím, že mě má aspoň někdo rád.
"Ale jak se to stalo? Jak si otěhotněla?" nedá Tomovi. "Jak asi žena otěhotní ty hlupáčku." musím se začít smát. "To jako při normoš sexu?"
"Joooo!" jsem štěstím bez sebe.
"A už víš, co to bude? A co otec, musí bejt pyšnej!" "No o to právě jde. Otec to neví."
přiznám mu. "Tys mu to ještě neřekla? Proč?" ptá se překvapeně.
"A ani neřeknu." "Tys ho opustila a kdo se teď postará o tvoje dítě?"
"To dítě není Thomase, ale je… Billa." řeknu mu pravdu a on ode mě odstoupí.
"Billa? Co? Vždyť si v 7 měsíci, to už jste spolu dávno nebyli ne?" přijde mu to divný.
"Nebyli, ale i byli. Je to složitý, Tome." skloním hlavu. "Ale seš si jistá, že to je jeho. Co když se pleteš a to dítě je Thomase. Spala si s ním ne?"
"O to tady jde. Ještě jsem s ním nespala, proto je jasný, kdo je otcem."
"Kdy se to stalo?" zeptá se celkem vážně. "Tu noc na hotelu. Přišla jsem tam za tebou, ale místo tebe mi otevřel Bill no a pak… se to stalo. Vyspali jsme se tam spolu!" všechno se mi vybaví. "Ale Bill mi nic neřekl." zarazí se.
"Nesmíš mu nic říct. Zůstanu s Thomasem a on se o mě a dítě postará." přikážu Tomovi, ale on se jen hořce zasměje. "To chceš před ním tajit?" nedokáže tomu uvěřit. "Jednou se naše životy rozdělily, tak to tak i zůstane!" řeknu jasně.
"Tomu chceš odepřít, aby znal svoje dítě? Díky němu seš těhotná, uvědom si to Chris sakra už!" zvýší hlas. "Nekřič na mě, Tome!"
"Musí to tak bejt!" "Nic nemusí bejt! Neříkám ti, aby ses k němu vrátila, ale to, že čekáš jeho dítě, by měl vědět, nemyslíš? Nezaslouží si to!" začíná být poměrně dost naštvanej.
"Postarám se o něj. Nebude mu nic chybět, to ti slibuju, Tome!"
"Jako promiň Chris, ale tohle já prostě neberu. Je to moje dvojče a já tohle prostě nedovolím. Nikdy to nedovolím, rozumíš?"
"Slíbil si mi, že mu nic neřekneš." namítnu a on se zase začne smát.
"Na to ti kašlu. Proboha Chris, prober se! Ne já to tak nenechám. Bill se to musí za každou cenu dozvědět a basta!" zakončí Tom a vylítne z bytu ven.
Pokráčko příště!
Pája

jsi fan TH?

24. září 2007 v 21:45 | Dablly |  News
Jsi fans Tokio Hotel..jestli opravdu ano tak se tu zapiš... http://tokiohotelfun.blog.cz/0709/scitani-fans-tokio-hotel Aby jsme konečně pořádně zjistily kolik mají TH opravdu fanynek...
Kopírujte na všechny blogy, chaty, ICQ (MSN) a maily....prosím...
Prosííím moc kopírujte..

no tak údajně ta "Billovy" bloncka z baru...

24. září 2007 v 17:32 | Dablly |  News
To je údajně ta bloncka z té párty....

Otázka für TH

24. září 2007 v 17:18 | Dablly |  News
Skuzte se připojit do této ankety.. Jelikož by mně zajímalo jakou otázku by ste dali členům TH, teda kdyby ste k tomu mněli pžíležitost a tak by bylo fajn kdyby ste ji napsali do komentářů.... Jestli by jich bylo víc nevadí a nebo kdyby ste jich mněli pár, ale jen na celí band tak to se taky odpouští. :D ... takže začneme, ne?.. (klidně ať se připojí i naši "milovaní" antifans ;D ) ......... Dablly

Podepsaná kytara

23. září 2007 v 12:45 | Dablly |  Tokio Hotel
Tokio483Hotel.blog.czTokio483Hotel.blog.cz

Bravo no. 39

23. září 2007 v 12:44 | Dablly |  Časáky
paiginky.blog.cz