Listopad 2007

Hipec...to je prostě moje 21

30. listopadu 2007 v 21:30 | AnGee |  ff-Hipec...to je prostě moje
Jedu teda domů...povykládám si s rodinou, vykoupu se a jdu spát. Ráno...teda skoro už na oběd vstanu a obleču se. Jdu si sundat rovnátka a jdu na oběd. Po obědě se jdu zbalit a ještě si jdu povykládat s mamkou, protože sme se tři dny neviděli a neuvidíme se teď víc jak měcíc. Nevím jak to budu zvládat...ale tak jako je červen a tak se vrátím do školy...učitelky si mě přezkouší a já úspěšně dokončím další ročník. Bude to náročné, ale zvládla jsem už i horší věci. "Tak maminko...už si pro mě přijeli. mějte se tu pěkně a já budu každý den psát bebo volat a budu hodná a nebudu se opíjet a nebudu na sebě zbytečně upozorňovat a ...a ..." sakra došli mě slova. "Prosimtě padej, než si to rozmyslím a tu cestu ti zatrhnu." Řekne se smíchem mamka, dá m pusu. Vyjdu před barák, kde na mě už čeká Jakub a náš nejspíš nový řidič...jako bych už ho někdy viděla..ale to se mi asi jen zdá. Hodím si tašku do kufru a jdu se posadit. Ještě zamávám do okna malé ségře a už se jede. něco mi říká, že to bude ještě maso..."A co že je to vůbec za senzaci???" optám se. Jakub se na mě podívá tajemným pohledem a řekne..."Trpělivost přináší růži..."....na to mám jednoduchou odpověď. "No jo, ale každá růže jednou zvadne...tak to vyklop." Kuba je spíš jako můj kámoš. "No tak nebuď nedočkavá..." "Já nejsem neočkavá, jen velmi zvědavá." odseknu...radši si dám do uší sluchátka a zavřu oči.
Wir müssen nur noch 1000 Meere weit
durch 1000 dunkle Jahre ohne zeit
1000 Sterne ziehn' vorbei
wir müssen nur noch 1000 Meere weit
noch 1000 Mal durch die Unendlichkeit
dann sind wir endlich frei
"Pamatuj na to, co jsm ti řekla..........jsem ti řekla............řekla......řekla............." Trknu sebou a prudce se posadím. Jsem docela spocená. Nechápu, proč se mi o tom zdálo. Ale bylo to divné. Tahle <asi nejbolestnější> scéna se mi v hlavě oderává každou noc už celý týden...ale dneska to bylo opravdu jako živé. Když si vzpomenu...nevím, proč jsem z tama vlastně zdrhla...ale všechno zlé je k něčemu dobré. Kdybych nezdrhla, tak bych teď nebyla tam kde jsem...a neměla tak krásného managera, který se na mě právě otočil "Tak...a už tam za 5 minut budem...tak se nějak psychicky připrav a jdem na to ju?" eh...tak to nchápu. proč se mám psychicky připravit....Nic. Nasadím si kšiltovku a na oči si nasadím tse-tse brýlky. Za chvilku zastavujem u nějaké větší budovy. Vystoupili jsme. Než jsme vyšli, zastavil mě Jakum a řekl "Nesklam mě...hodně mi na tobě záleží a tohle je tvoje životní šance. Takže do toho..." usměje se na mě, otočí se a jde dovnitř.. "Jakube?!" zavolám na něho. Utočí se "Díky...." "Není zač!" vyndám si tažku z auta a už taky pádím dovnitř. Na chodbě do někoho narazím. "Ou...sorry" vypravím se zebe. Když pohlédnu vzhůru na toho, do kono jsem napálila, nevěřím svím vlastním očím .... Saki?!...doprkýnka co on tady... Myslím, že mě poznal. "Ty si ta borka co poslala Toma do háje že?" zeptá se mě. "EEeee...něco na tom bude. Je..je ..je tady?" zeptám se...nebo spíš vykoktám. Saki jen přikývne. "A že mu o mě neřekneš...." prosím, protože nemám nejmenší chuť se s ním potkat. Dělá, že přemýšlí a pak mi poví vážným hlasem. "Ok, ale jak se prozradíš, takto budeš mít blbé. Tom sice dělá, že je vše v pořádku, ale od té doby, co jsi zmizela, tak je jiný." výstižnější bude spíš zdrhla..."Díky moc....já už budu muset jít." Saki přikývne a já celá v šoku jdu za Kubou.
HeH.....to bylo opravdu nečekané :D
AnGee

Hipec...to je prostě moje 20

30. listopadu 2007 v 20:48 | AnGee |  ff-Hipec...to je prostě moje
"Hups"...zhodnotil situaci Tom. "Tak...a teď to bude na tebe..." vypláznu na něj jazyk. "Hmmm.....sme tu sami, ležíme tu na sobě...co se asi tak může dělat v takových chvílích?" Zadívá se na mě.....a nadzvedne obočí. Sakra...něco musím vymyslet, jinak mě tu znásilní. "Třeba si můžem hrát s bábovkama..." vypleštím první kravinu, co mě napadla...Teď se na mě dívám pohledem ....."To děláš vola ze mě, nebo vůl jsi???" zaptá se mě. Vykulím na něho oči se slovy "No já vůl nejsem...jedině...Ty jsi vykastrovaný býk?" zeptám se ho s vážnou tváří. "Vykastrovaný ne, ale bejk...to rozhodně" a nahodí úcul álá jsem machr největší. Začal se nebezpečně naklánět "Pokud toho nenecháš, tak budeš i vykastrovaný..." zaculím se jako andílek. "Zlato...na vě vyhrožování neplatí..." a pokračujr v rozdělané práci....sakra co teď až už je nebezpečně blízko u mě, rozhodnu se pro řešení na poslední chvíli. Seberu všecku odvahu a kolínkem napálím Toma do rozkroku..."Já nevyhrožuju....já plním...to si pamatuj." Nějak se z podněho vysoukám a stoupnu si. "Aníííí...potřebuju s tebou mlu.....panebože co tu děláte???" vykulí na nás oči Evka. "Nic...jen tady pan Kaulitz je trochu nevychovaný....." vysvětlím Eva jen nadzvedne oočí jako, že nerozumí. "No...jeho asi neučili, že když dívka nemá zájem, tak prostě nemá zíjem...Tak sem mu to ponašem vysvětlila no." vysvětlím. Dably jen odkýve jako že rozumí. V tom někdo zaklepe na dveře a hned nato bez zaklepání vleze dovnitř. "Nevíte, kteje Tom???" nechápavě se rozhífne po našem pokoji. Když uvidí Toma, jak se válí po rozpadlé posteli držíc se při tom za rozkrok, rozběhne se k němu "Tomííí...pane bože co se ti stalo?" "Tak mrcha mě chtěla vykastrovat!!!" řekne plačtivým hlasem a ukáže na mě. Sakra co si o sobě myslí?! "Jak to se mou mluvíš???" vyjedu na něho. "Já sem s tebou husy nepásla." zařvu. To je vůl...tak on mě tady málem ojede a eště to sved na mě.....Sakra to je dneska mládež. "Cos Tomovi udělala?!" vyjede na mě Bill. Uuuuu...tak to bych od něho nečekala. "Nic...jen mě tady tvoje dvojčátko chtělo znásilnit, ale jinak v pohodě....divím se, že mě nevlezl dokoupelny, když sem se sprchovala." řeknu ironickým a zároveň naštvaným hlasem. Pak se podívám na Toma. Ten se na mě culí jak sluníčko. Ježiš tohle je fakt moc. Teď sem se fakt nasrala. "Ok....nezapomeň, co jsem ti řekla." pronesu, otočím se a zbaběle zdrhnu. Co si o somě sakra myslí?! Jedná se mnou jako bych byla nějaká děvka. Ale já mu na to jeho uculování neskočím...já né. Bude to oe mě zbabělé, ale musím odsut pryč. Ne teď...po dalším koncertě hned zmizíma pojedu prvním vlakem domů.
-----------------O rok později-----------------------
"Ahojky...jmenuju se Ančí, je mi 13 roků a miluju tanec a zábavu. když si budete chtět pokecat, tak napište." Čtu si svůj profil na lidech. neměnila jsem ho víc jak rok. Hodně věcí se od té doby změnilo...a hlavně já. s Evčou se bavím, ale už ne tak jako dřív. Je na mě naštvaná, že jsem zdrhla. Vím, že to nebylo fér, ale já jinak nemohla. Něco mě ale hodně mrzelo...měla jsem docela depresivní období. Když mě něco trápí, tak si jdu prostě zatancovat. A to jsem taky dělala. Začala jsem na sobě pracovat. Trénovala jsem jak jen to šlo a vida...ono to vážně šlo. Teď už nejsem jen někdo, kdo tancuje jen tak....teď je to součást mého života. Na jednom vystoupení si mě všiml nějaký maník. No a dal mi možnost dělat profi tanečníka. Nějako jsem se bála, co na to budou říkat naši, ale onisouhlasili, pod podmínkou, že budu zvládat školu. Tak sem to vzala a dnes tančívám na růzvých akcičkách. Tak se dám do změny profilu "Ahojky lidičky.... ne to je blbé ....čauky... to taky ne...hmmmmm.. .Takže zdarec lidi. to už je lepší ...říkám si Any <čteno Eny> Mám delší hdědé vlasy a hnědé oči...aby ste se nelekli, tak v jednom oku mám malý hnědý flíček...ale to je detajl. mám ráda zábavu a šíleně miluju kalbičky a takový ty větčí akcičky. V poslední době ale nemám čas, takže kdyžtak písnite a já se vám pokusím co nejdříve odepsat. Tak zatím papa. Dopíšu na svém Note booku. Dostávám vždycky nějaký ten honorář, ale není zrovna velký...něco připlatili naši a tak byl dáreček na světě. V tu chvílí ale doletěl za mnou můj dalo by se říct manager a začal na mě chrlit informace "Any...zehnal jsem uplně něco suprového...tomu nebudeš věřit...to nás vyzvedne zase o něco...teda o pořádný kus výš." chvilku pobírám informace, ty dále putují do mého mozku a tam se rozloží na několik částí, které se pomalu, ale jistě uspořádávají pro mé pochopení....už to šrotuje..."Takže abych to shrnula...našel jsi job, který mě dostane do Halliwoodu???" na Jakubově tváři se oběvil úsměv "Tak vysokoasi ne, ale do světa se určitě podíváš. Takže tady máš papír, co a jak a zítra večer se pro tebe stavíme. Jo a ještě něco...bude to fakt hukot." mrkl na mě a odešel. Jakubovi je 28...je docela mladý a...a strašně hezkýýý *JOKINGLY* Je krátkovlasí blonďák s hnědýma očima. Měří asi 180 cenťáků <takže je vyší než já>. Prostě můj typ...kdyby byl o pár roků mladší, tak po něm vyjedu.
původně to bylo plávovano trochu jinak, ale snad se vám to líbíí...kdyžtak okoentnite...dík
AnGee

Hipec...to je prostě moje 19

30. listopadu 2007 v 19:23 | AnGee |  ff-Hipec...to je prostě moje
Tak se do toho dám.....Moje sestavy mají hlavně točky. Nevím proč, ale mě se to líbí. Tak jo....ještě si chvilku sama zatrsám, pak se du napít a pak svolám svou divou zvěř. "Takže ještě jednou, a pro dnešek by to stačilo" říkám po další hodině marného snažení vysvětlit Billovi alespoň nějaké ty základy. Když si to sjedem ještě asi 3krát <*JOKIGLY* sem je to donutila ještě několikrát zatancovat> , tak sem to rozpustila. Vzala sem si svoje céda a šla jsem na pokoj. "Berůůůů?! jdu se osprchovat, tak mi tam prosím nelez" zakřičím do pokoje, protože Dabli šla o něco napřed a já se stavovala ještě odevzdat klíčky. Nic se neozývalo, tak jsem nechala věci na chodbičce a šla jsem do koupelny. Mám takový divný pocit...jako by mě někdo sledoval...ale to je přece blbost.....Vyženu tyhle myšlenky o nějakém úchylovi a vrahovi a jdu se osprchovat. Vasy si rozpustím z culíku a vysleču se. Nechávám na sebe dopadat horké kapičky vody, které vnímám celým tělem. Umyju si i vlasy a pak vylezu. Zamotám se do ručníku a jdu do pokoje. Otevřu dveře a ............. "Ježííííš!!!" zaječím. Sakra to je hajzl. Ať si mě nepřeje. "Co tu chceš?!?" vyjeu na něho docela hrubím tónem. <jo pardóóón> Nějakej hajzl jménem Tom Kaulitz se mi válí v posteli <tu pestel sem čímsi podložila, takže dejme tomu, že deží> a hledí na mě jako na nějakého ducha, který neexzistuje. "No...já...totiž..." začne koktat a sjíždět mě očima od hlavy až k patě. "Hmmmm???" začínám stácet trpělivost. Sklopil lavu a nic neříkal. "Budeš tu ještě dlouho, nebo mě necháš převléct???" zvedl hlavua takovým šibalským úsměvem se na mě zaculil..."A nemoh bych se koukat?" pomalu, ale jistě začínám rudnout. Ok...tak tedy 1...2...3...4...5...6...7...8...9...10..."Vypadni, nebo to ode mě schytáš." řeknu mu, když sem se uklidnila. "A nevypadnu." řekne a uvelebí se na mojí posteli ještě víc. "Jasně...tak chvilku vydrž..." řeknu, vezmu si pár věcí a jdu se do koupelny převlíct. Vlasy si vysuším a stáhnu do culíku. Když už jsem hotová, tak jdu z5 do pokoje. Tom tam ještě je....ale myslím, že sem v té koupelně byla docela dlouho....Tomík mi totiž spokojeně chrupká v mojí posteli. Ježiš ten je roztomilý.....ježiš co to kecám. Teď mám šanci skórovat.Začnu létat po celém pokoji, abych našla to, co potřebuju...konečně...našla sem nějakej kýbl. Napustila sem ho sž po okraj studenou vodou a vypravila jsem se potichu k budoucímu místu činu. Dojdu a .................<dál je vám asi jasné, co jsem udělala*JOKINGLY*> "Áááááááááá" vyletělo a zaječelo to dredaté cosi a začalo létat po pokoji. Já se můžu umlátit smíchy. Až se trochu vzpamatoval, tak se zastavil a začal se na mě dívat. Kdyby tady byla tma, tak by bylo vidět, jak mu z očí létají besky. Myslím, že mě asi za chvilku zabije...začal mě honit. "Já tě varovala" řekla sem pořád ještě vysmátá jak pětikačka. Za chvilku už chudák Tomík nemože, tak se zastaví. Mě už z toho smání chytaly křeče, takže sem se zastavila taky. Stáli sme asi tak dva metry od sebe. "To máš zatu snídaňi!" řeknu stále vytlemená. No nedivte se....pooj je celý mokrý a z Tomových XXL hader mu odkapává voda. "Tak....sme si qit......mír?" zeptal se a natahoval ke mě ruku. Nevím, co má zalubem, protože nahodil takový šibalský úsměv. Hmmm..tak co nadělám. A podámu taky ruku. "Hej...co děláš?" zakřičím, když mě to hovado shodí na postel a skočí na mě. Jenže kdyby věděl....ta postýlka pod nama jaksi rupla.
Takže těště se na další díleček a napiště komentík...papa vaše AnGee

Autogramidáda v Miláně / 30.11.07/

29. listopadu 2007 v 14:30 | Dablly |  News
Bill, Tom, Gustav a Georg budou v pátek 30.11. v Miláně, aby zde uvedli jejich nové DVD "Zimmer 483-Live in Europe" italským fanouškům.
Kapela bude ve FNAC v Miláně večer 30.listopadu od 20:30 do 21:30 hod. Možné bude podepsat pouze DVD (fotky, videa, autogramy a jiné věci nejsou povoleny).
Fanoušci si mohou DVD koupit během dne ve FNAC za speciální cenu, celkově obdrží kupón, a ten jim dává možnost, zúčastnít se večerní autogramiády DVD a setkání s kapelou!

Bill - zase jiný styl

29. listopadu 2007 v 14:29 | Dablly |  Článečky a rozhovory


Wow! Takhle jsme Billa (18) ještě nikdy neviděli. Zpěvák Tokio Hotel přišel na TV-vysílání s nenastylovanými vlasy a černou pletenou čepicí! Kromě toho měl na sobě tmavý rolák a kolem krku těžký řetěz! Je to Billův nový styl? "Ne!" , říká Bill. "Moje vlasy a oblečení volím podle mojí nálady. Dneska jsem měl chuť na něco jiného."

TH na Bambi nebudou

29. listopadu 2007 v 14:28 | Dablly |  News
Zpráva z tokiohotel.de
Kapela se nemůžu bohužel z osobních důvodů zúčastnit Bambi 2007 a proto také nebudou na Červeném koberci.

Backstage anims

29. listopadu 2007 v 14:25 | Dablly |  Animace
2Send.Us - העלאת קבצים בחינם
2Send.Us - העלאת קבצים בחינם

Bill v Essenu

29. listopadu 2007 v 14:23 | Dablly |  Bill
(525x700, 96Kb)

Viva hitparáda Roku 2007

27. listopadu 2007 v 21:00 | Dablly |  News
Je čas na každoroční Hitparádu Roku!
Můžete tam hlasovat pro: ÜEDW, Monsoon, 1000 Meere, An deiner seite, Spring nicht.
Show bude vysílána 31.12.2007 od 14:00 na Viva.
Hlasujte - Hitparáda Roku
Označte a potom klikněte dole na "Los". Hlasovat můžete znova, když obnovíte stránku tím, že ji vypnete a znova zapnete ;-)
Bylo by super vidět v Hitparádě Roku naše kluky na prvních místech a proto hlasujte, dokud můžete!!!

Muzika, basket, láska-co si jenom vybrat? 61

25. listopadu 2007 v 11:56 | Dablly |  ff-Muzika,basket,láska-co si jenom vybrat?
61. DÍL
"Co se to tam děje?" zeptá se mě Kat, jen co k ní přídu.
"Ale, kluci rozdávají podpisy."
"Aha." Řekne. "Tak co včera? Jak ste to oslavili?"
"Jo dobře. Moc se mi to líbilo." Usmívám se.
"Vidím, že celá záříš. A co říkal na dárek?"
"Jo líbil se mu a co vy včera?"
"Jo, paráda. Bill byl úžasný." Rozplývá se Kat. "No a řetízek se mu taky líbil."
"A kde ste vůbec byli, když mi sme měli celý dům jen pro sebe?"
"Šli sme do restaurace, kde sme si dali super véču a potom mě Bill zavedl do hotelu, kde to bylo naprosto úžasné. Objednal pro nás apartmán a kdybys to viděla Sam."
"Dokážu si to představit." Zasměju se. "Vrať se zpátky na zem holka!" žduchnu do ní a ona se trochu zapotácí.
"Ještě nikdy sem nic podobného nezažila." Řekne.
"Já vím, ani já ne. Tom je asi to nejlepší, co mě mohlo v životě potkat."
"No Sam, budeme na ně ještě čekat nebo deme?"
"Poďme. Jen je nech, ať pěkně trénují prsty v pátek jim to přece vypukne."
"Jn..ach jo..to zas bude. Kdo ví, kdy se vrátí." Posmutní Kat.
"Doufám, že to bude brzo." Řeknu a pak už společně vejdeme do školy.
:::VE TŘÍDĚ:::
"Čáu. No kde ste? Už sem si začínala myslet, že mě tu necháte samotnou."
"Neboj Jess, to by sme ti přece neudělaly." Řeknu jí.
"Jenom nás venku něco zdrželo." Řekne Kat.
"A co?" je zvědavá Jess.
"Sam rozdávala autogramy." Zasměje se Kat.
"Ty si blbá."
"Jenomže je nikdo nechtěl a tak je teď Sam naštvaná."
"To vůbec není pravda Jess, neposlouchej ji."
"No zní to trošku divně." Řekne Jess.
"Tom s Billem rozdávají před školou podpisy, tak nás zdrželo to stádo fanynek." Objasním jí pravou situaci. Katy se ještě ale pořád směje.
"Ty si vážně padlá na hlavu. Co ste to včera s tím Billem pili? Že by ti to stoupnulo hlavy až teď?"
"Ale houby." Odpoví mi Kat.
"A co včera holky? Jak ste si to užily?" zeptá se Jess. Tak si teda všechny tři posedáme a já s Kat se pustíme do vypravování. Přestávka nám na to samozřejmě nestačí, tak si povídáme i v hodině.
"No tak děvčata už se uklidněte. Prázdniny skončily!" napomene nás profesorka.
S holkama teda zmlkneme a posloucháme, jak nám Fabi předčítá školní řád.
"Doufám, že ste si aspoň něco zapamatovali a budete řád dodržovat." Spustí profesorka, když si Fabi dosedne zpět na židli. "Nechtěla bych na vás slyšet žádné stížnosti." Stačí ještě říct, než zazvoní. Všichni se automaticky sbíráme ze židlí a chystáme se vypadnout na chodbu.
"Po přestávce se sejdeme v tělocvičně, je to jasné?" řekne profesorka.
"A proč?" zeptá se jí Hans.
"Pan ředitel by vám chtěl říct pár slov." Odpoví mu slušně. Tak si s holkama posbíráme svoje saky-paky a deme k tělocvičně.
"To zas bude." Řekne Jess, když sme na cestě.
"Otrava?" zeptám se.
"Co jiného."
"Tys tu vlastně minule nebyla, když ředitel mluvil o tom, jak se máme chovat a tak." Řekne Kat. "Ne, přišla sem až ke konci září."
"Tak to se poměješ." Usměje se.
- - - - -
V tělocvičně si sedneme na jednu z přichystaných laveček a vedle nás si posedá zbytek třídy. Pomalu ale jistě se sem přesouvá celá škola. Půlka profesorů už sedí přichystaná naproti nás. Vypadá to fakt celkem zajímavě, to sem ještě nezažila.
"Nazdárek." Pošeptá mi někdo do ucha, otočím se.
"Ahooj." Usměju se na Toma. "Kde máš fanynky?"
"Ani mi nemluv."
"No co, měl bys trénovat, za chvilku ti to vypukne."
"Já vím. Ale nebude se mi od tebe chtít." Obejme mě za zadu.
"Hele nebojíš se? Objímat mě takhle na veřejnosti?"
"A čeho prosim tě? Myslíš, že přídu o fanynky, nebo že by tu byl někde nějaký novinář a stalo by se bůh ví co?"
"No jak chceš, moje fanynky to nejsou."
"Klid Sam, budu se s tebou ukazovat kdy budu chtít a jak budu chtít, je mi to jedno." Řekne.
"Tak fajn." Vlepím mu pusu na tvář a on mi ji oplatí.
"PST! Už to začíná!" sykne Katy. Tom si teda sedne zpátky na místo a začneme dávat pozor, co nám ředitel říká.
:::PO 5 MINUTÁCH:::
"Bože to je otrava." Zašeptá Katy.
"To jo." Ozve se Jess.
"Ježiš, kdy už to skončí?" ptá se Tom Billa.
"Jenom poslouchej, prospěje ti to." Otočím se na něho se škodolibým úsměvem.
"Ha, ha, ha." Zamračí se.
:::ZA DALŠÍCH 5 MINUT:::
"Co děláš Tome? To lechtá!"
"Nudím se." Řekne a popichuje mě dál.
"Nech toho!"
"A nenechám."
"No ták." Bráním se rukama, ale on si vždycky najde nějaké to místečko a štípne mě.
"Nech toho." Opakuju.
"No jo." Přestane a už se mě ani nedotkne.
:::PO PŮL HODINĚ:::
"Teda konečně je to za náma." Řekne Jess, když sedíme zase ve třídě a čekáme na další hodinu.
"Už abych byla doma." Řeknu.
"No mohli by nás pustit, stejnak tu nic neděláme." Zhodnotí to Kat.
"Máš pravdu. Jenom se tu nudíme." Přikývne Jess.
"Třeba nás Braunová propustí."
"Třeba, a třeba taky ne a budeme tu sedět kdo ví jak dlouho." Obrátí oči v sloup Kat.
- - - - -
Měla sem pravdu. Když profesorka přišla do třídy, zdržela nás tam asi tak 10 minut a pak nás pustila na oběd a hurá domů.
:::STŘEDA:::
Dneska mají kluci oslavu. Oslavují svoje 18tiny s kámošema u nich na chatě. Je to super, protože sme s Katy i s Jess pozvané a zítra nemusíme do školy. Naši mi napíšou omluvenku, bez problému a za to sem jim vděčná, protože ví, že Tom v pátek odjíždí a nikdo přesně neví, jak dlouho se neuvidíme.:(
"Platí to dneska?" zeptá se mě Tom, když spolu stojíme o přestávce na chodbě ruku v ruce.
"No jestli mě tam chceš, tak jo." Usměju se na něho.
"To víš, že chci. Bude to super, uvidíš."
"A kolik lidí máte pozvaných?"
"Nevím, asi tak 10 nebo 15."
"A to se tam všichni vlezeme?"
"Nestrachuj se Sam, všechno je zařízené."
"Dobře, dobře. Jenom ať nespím někde na zemi."
"A kdybych tam s tebou spal já?"
"Tak to klidně přežiju."
"Poď sem." Usměje se, přitáhne mě k sobě a políbí.
CRRRR!!! Rozdrnčí se zvonek ohlašující konec přestávky.
"Musím do třídy." Řeknu mu.
"Tak po škole?" zeptá se.
"Jo."
"Tak zatím." Vlepí mu pusu a utíká pryč. Já se jen otočím a vejdu do třídy.
fixa

InsaneVirgins 50

24. listopadu 2007 v 22:54 | Dablly + AnGee |  ff-InsaneVirgins
"No ty jsi mně teda uklidnil".. "To byl účel Bille" odpoví mi a povzbudivě na mě mrkne... Tak teda vejdeme do nemocniční budovy a vyhledáme nějakou sestřičku... "aáááááááááá..Já ho vidím.. Pane bože ... " BUM a už byla na zemi... "Hele, brácha. Nevíš co chtěla?" "no nevim no, ale nejspíš se tě lelka.. Po pravdě se jí ai nedivím.. Já by sem se tě taky lekl.. " Řekne Tom s vážným xichtem..Já nad tím jen zakroutím havou a dál to neřeším, protože vím že by to stejě nemnělo cenu. Jde kolem nějaký doktor a jakmile uvidí sestřičku ležící na zemi tak se k ní rozběhne a začne do ní něco valit... Se na sebe s Tomem jenom pobaveně podíváme.. Jak si nás doktor všimně tak začne hustit něco i do nás, jenže my mu samozřejmně nerozumíme nic kromně "Dobrý den" (nás holky naučili :D ) .. Mi na něj jen kývneme a on pakručeje ve svém vikládání, my na něj stále nechápavě hledíme... "Sprechen sie deutsch?"(mluvíte německy?) zeptá se Tom a ten chlap konečně pochopí že mu asi nerozumíme... ... My mu radši řekneme jen Evino jméno a on (ta sestřička už se dávno probrala) a on zaleze k počítačí a začně něco hledat.. Po chvilce nám řekne německy číslo jejího pokoje... " 41...42....43...44...45....¨Tome, jsme tu " řeknu a podívám se na něj.. Ten se na mně jenom povzbudivě pdívíá a řekne "Tak běž za ní.. " Já přikývnu a pomalu otevřu dveře..... Teprve když dojdu k posteli tak se podívám na Evu.... Jsou na ní napojeny stovky hadiček a taky jen díky přístrojům dýchá... V Pokeji nejde slyšet nic kromně pravidelného pímpání té bedny u postele.... Bože, tohle jsme my zavinili.. Jestli to nepřežije tak si to nikdy neodpustím...
---Tom----
Bill je na tom dost špatně. Ani nevím, jak ho mám uklidnit. Tak jdu za ním "Hele brácha...já vím, že tady sou všechny kecy zbytečné...ale jedno mi věř. Evča je silná holka a zvládne to.!" Řeknu. Bill se na mě s vděčností podívá a pak mě obejme. "Tome....prosím....nech mě tu o samotě" vykoktá ze sebe Bill. Já jen přikývnu a odejdu si sednout na chodbu. Cítím se sám, ikdyž mám Anče. Cítím bolest u srdce, i když mě nikdo nezradil.....neopustil. Cítím to s Billem - s mím dvojčetem. Jsme stejní a přesto každý úplně jiný. "Tome?!" ......Zašeptá mi někdo do ucha. Otáčet je zbytečné, protože tenhle hlas bych rezeznal mezi tisíci. "Any....." řeknu docela smutně. "Ona se z toho dostane" řekne mi a sedne si ke mě. "Já vím......věřím....." odpovím tiše. Tady jsou slova zbytečná....Sedíme tiše...jen se držime za ruky a hledím na protější stěnu. "Tak mě napadá...." začnu "Kde ty ses tu vůbec vzala?" a podívám se na ni. "Od toho jsou tu taxi ne?" a ušklíbne se. Z pokoje vyšel Bill a sedl si k nám. "Půjdem k nám domů?" zeptala se Any, ale byla to spíš řečnická otázka. "Ale..." namítl Bill, ale Anče ho přerušila. "neboj...jak se něco změní, tak se ozvou....mám tu nějaké známosti." a usmála se....počkat "Jaké známosti???" vyjedu na ni, ale ona se mi začla smát "Neboj....myslíš, že bych měla něco s mou tetou přez 3 kolena?" *JOKINGLY* a sakra....asi bych se měl trochu mírnit. "Já se ti omlouvám...." eee...myslím, že se začínám červenat. To už se i na Billově tváři objeví nepatrná známka úsměvu.
.
.
.Je to krátké, ale zase lepší než nic ne?
.
Pokračování příště...
Dablly & AnGee

Hipec...to je prostě moje 18

24. listopadu 2007 v 17:05 | AnGee |  ff-Hipec...to je prostě moje
Bill se na mě podíval s velkým otazníkem v očích. Jen jsem zakroutila hlavou a rozběhla sem se za Dably. Dohnala sem ji až někde upe v pr***i. "Počkej....!" chytla sem ji za ruku a otočila čelem ke mě. Nedívala se mi do očí, ale aj tak šlo poznat že brečí. "Já sem si neuvědomila že..." "Že co?? Mám takový dojem, že jsi to uděala schválně." "Že ty si nic nenecháš vysvětlit...." "A co jako...vysvětlit, že to nebylo schválně? Že on tě začal balit sám?....na to ti neskočím." a chtěla zase odejít. "Chceš se pořádně zasmát?" Zeptala sem se vyzívavím hlasem. Eva se na mě podívala s nechápavým výrazem. "Nechápu....." pronesla. "Hmmm...tak Bill za mnou došel, že chce naučit tančit." sice se nezačla smát, ale nešlo si nevšimnout, že jí cukaly koutky. "Tak co...deš do toho se mnou?" zeptám se a podám ruku na usmíření "Jasně.....to si přece nemůžu nechat ujít. Mír?" a podala mi ruku "To se ptáš ty?" a obejmem se.
------- <z pohledu Billa> ----------
Ona po mě jede? Tak to je hukot...ne, že by mě to nějak jako vadilo, ale je to pro mě šok. Tak by mě zajímalo, co bude dál. Ale mám takový dojem, že se to tu ještě pořádně rozjede.
Pak sem se šel převléct, a u vchodu sem se se včema potkal. Asi na mě čekali*JOKINGLY*. Jen sem se omluvně usmál a rozhlíd sem se po holkách. Očividně měly dobrou náladu a únava na nich nebyla znát. Chvilku sem je pozoroval. Pak se ma mě otočily a začaly šíleně se smát. hmmmmmm...tak teď už se tady vůbec nevyznám.
--------<z5 JÁ>-----------
Už byli všichni u vchodu a vymíšleli sme, co dáme do té sestavy. V jedné sme viděli také sado-masochistické kreace a tak sme uvažovali, jak by to asi vypadalo, kdyby to tancoval Billík. On v téchvíli zrovna došel. Podívali sme se na něj a začli sme se šíleně smát. Hleděl na násjak na blbce, ale inak v pohodě. Pak sme šli ven. My <já a Dably> sme zdrhli do auta a kluci šli dávat autogramy. Vrátili se po dobrých 2 hodinách. Už sme měli skoro selou sestavu vymyšlenou a měla by byt na"...
...."Der Letze Tag???" diví se Bill, když sme se na druhý den sešli v takové místnosti sešli, aby sme začli trénovat. "A proč ne?!?! Je rytmická a nejlíp se na ni vymýšlejí taneční kreace." odsekla jsem a dali sme se s Evčou do protahování. Bill se nás pokoušel napodobovat, ale je strašně neohebný. Kyž už sme tak nějak dokončili rozcvičku, dala jsem se do vysvětlování.
------------<po hodině úporného snažení>----------------
"Ježiš ne...doleva a né doprava..............Néééééé- je tam změna...takhle" a ukázala jse mu to snad už posté. Už sem byla bezradná. "15 minut přestávky...pak dojdi, budem pokračovat." vyhlásila jsem. Billík chudák celý spocený a dodělaný, se odplížil někam. Evi se šla napít. Já jsem si tam pustila nějakou hudbu a vymýšlela jsem si new choreografii. Hmmm....
AnGee

Zlobiví Billík xD

23. listopadu 2007 v 13:39 | Dablly |  Bill
Image and video hosting by TinyPic

19.11.07 Hamburg (by Anna)

23. listopadu 2007 v 13:36 | Dablly |  Backstage

Tomovo ideální děvče z Playboy mansion

22. listopadu 2007 v 16:59 | Dablly |  Tom
http://images.askmen.com/women/celeb_profiles_model/pictures/kendra_wilkinson/kendra_wilkinson.jpgMno...jako pěkná je..xD ale peroxidka xD

Kalendář 2008

22. listopadu 2007 v 16:54 | Dablly |  Věci s TH

Koncert v Ženevě - vyprodán!

22. listopadu 2007 v 16:51 | Dablly |  News
Lístky na ženevský koncert německé popové kapely Tokio Hotel na 21.března jsou den po začátku prodeje už pryč. Tohle prohlásil Michael Drieberg z Veranstalterin Live Music Production ve středu.
Už pět hodin po otevření přepážky s lístkama v úterý, bylo zadáno 7000 místo z 9000. V průběhu středy šel zbytek pryč. Kdo vyšel s prázdnou, může se napsat na čekací listinu.
Po takové poptávce si kluci z Tokio Hotel možná pobyt v Ženevě prodlouží, prozrazují pořadatelé. Dodatkový koncert je možný.

1000 Hotels European Tour - všechny data na březen!

22. listopadu 2007 v 16:50 | Dablly |  News
03.3.2008 - Brusel / Belgie
04.3.2008 - Rotterdam / Holandsko
06.3.2008 - Strasbourg / Francie
07.3.2008 - Esch-sur-Alzette / Lucembursko
09.3.2008 - Paříž / Francie
13.3.2008 - Montpellier / Francie
14.3.2008 - Marseille / Francie
16.3.2008 - Lisabon / Portugalsko
18.3 2008 - Madrid / Španělsko
21.3.2008 - Ženeva / Švýcarsko
23.3.2008 - Turín / Itálie
25.3.2008 - Řím / Itálie
26.3.2008 - Bologna / Itálie
29.3.2008 - Bělehrad / Srbsko
31.3.2008 - Dortmund / Německo

Muzika, basket, láska-co si jenom vybrat? 60

22. listopadu 2007 v 16:46 | Dablly |  ff-Muzika,basket,láska-co si jenom vybrat?
60. DÍL
"…to je nádhera." Vejdu do pokoje.
"Líbí?" ozve se za mnou, trochu se leknu.
"Tome, to je, je to…"
"Věděl sem, že se ti to bude líbit." Obejme mě. Jeho pokoj je osvětlený svíčkami a kolem dokola jsou poházené bílé a červené lístky růží.
"A nemám jen tak náhodou překvapovat já tebe? Pokud vím, slavíme tvoje narozeniny a ne moje."
"To přece nevadí. Chtěl sem, aby se ti to tu dneska líbilo."
"Mně by se tu líbilo i tak, jenom kdybys tu byl ty." Řeknu a políbím ho.
"Tome!!Sam!!"volá ze spodu teta.
"Jo mami!"
"Já už du ano?"
"Jen di mami a bavte se!"
"Jo, jo. Tak ahoj!"
"Čau mami!"
"Ahoj teto!" zavolám taky. Pak jenom slyším, jak za tetou zaklapnou dveře.
"Tak a teď sme tu úplně sami." Usmívá se Tom.
"Něco pro tebe mám." Řeknu mu.
"A co to je?"
"Uvidíš." Vymaním se z jeho sevření, chytnu ho za ruku a vedu dolů. "Počkej tu." Řeknu mu, když ho zavedu k nim do obýváku. Sama pak vběhnu do kuchyně, kde popadnu svou tašku a najdu dárky pro Toma. Ty pak vemu do rukou a vrátím se za ním.
"Co to neseš?" zeptá se.
"Tome." Řeknu a natáhnu k němu pravou ruku, kterou stiskne. "Chtěla bych ti popřát všechno nejlepší k tvým 18tinám." Usmívám se a pokračuju. "Hodně štěstí, zdraví, taky hodně slávy, peněz, no ale to není podstatné. Přeju ti hlavně lásku a doufám, že mě máš pořád aspoň trochu rád."
"Blázníš!" vyhrkne. "Miluju tě!" přivine mě k sobě a políbí. "Sem ten nejšťastnější kluk na světě. Nikdo nemá tak skvělou holku jako já."
"Na." Podám mu s úsměvem jeho první dárek.
"Teda, díky." Řekne a veme si ho. Nedočkavě krabičku otevře. "Náramek?"
"Nelíbí se ti?" zeptám se s obavami. "Já, nevěděla sem, co by se ti tak hodilo, tak sem si řekla, že by.." nedořeknu, protože mě Tom umlčí polibkem.
"Díky Sam." Řekne a opatrně si náramek připne na ruku. "Tak co, sluší mi?" zeptá se mě.
"Sluší. A ještě něco pro tebe mám."
"Cože? To jako fakt? Sam, tos neměla."
"No moc si nemysli. Žádná světová věc to není." Řeknu a vytáhnu naši společnou fotku v rámečku.
"No páni! Kdo je ta kočka? Tu si vůbec nepamatuju! Kde sem sní byl? Nemáš náhodou její číslo?" směje se.
"Ty si." Bouchnu ho do břicha, ale jenom trochu. :)
"Stejně." Přestane se smát a přitáhne mě k sobě. "Pro mě si ten nejhezčí dárek ty. Sem rád, že si tu dneska se mnou."
"Nech toho nebo se začnu červenat."
"Jen do toho, tobě sluší všechno." Obejme mě.
"Ani nevíš jak tě miluju." Řeknu mu a přitisknu se k němu ještě víc.
"Já tebe taky."
- - - - - - - -
Společně pak sníme pizzu v obýváku, kde sledujeme taky DVDčko 'Jak ztratit kluka v 10 dnech.'
"Páni, té to ale sluší, že?" řeknu, když se Andy (hlavní hrdinka), objeví ve zlatých šatech.
"Jo, vypadá fakt dobře." Uzná Tom.
Když se asi o 5 minut pozděj ti dva v tom filmu pohádají a rozejdou se, posmutním. Co kdyby se to stalo mně? Nechci se s Tomem rozejít a doufám, že už se to nebude opakovat. Miluju ho a nechci o něj přijít. Nakonec to všechno dobře dopadlo a při jejich poslední scéně mi ukápne slza. Nesnáším, když se u filmu rozbrečím. Ale co mám dělat, když je to dojemné. Poslední dobou sem nějaká přecitlivělá.
"Ty brečíš?" nakoukne na mě Tom.
"Néé." Řeknu a setřu si slzy z tváře.
"Ale nekecej." Usmívá se. "Poď sem." Přitáhne mě k sobě a začne hladit po vlasech. "Ty si ale cíťa."
"Já vím." Fňuknu a lehnu na něho. Takže tam sedí, já mám hlavu v jeho klíně a ležím a on mě hladí po vlasech.
"V pátek odjíždíme na turné." Řekne.
"Už v pátek?"
"Jo, bohužel." Přestane mě hladit. Zvednu se a podívám se na něho a on na mě. "Počkáš tu na mě?" zeptá se se sklíčeným výrazem ve tváři.
"Právě sem ti řekla, že tě miluju a to se nezmění, i kdybys odjel kdo ví kam, a kdo ví na jak dlouho." Obejmu ho.
"Sam."oddechne si.
"Hmm…Tome? Co se takhle přesunout k tobě do pokoje?" mrknu na něho.
"Jestli chceš."
"To víš, že chci." Políbím ho. Společně si stoupneme, Tom mě vyzvedne do náruče a odnese k sobě.
:::RÁNO:::
"Neblázni! Nech si to u nás." Sebere mi Tom igelitku z ruky.
"Dyť si to klidně můžu vzít s sebou." Vezmu si ji zase zpátky.
"Ne, už sem řekl." Vytrhne mi ji zase a položí na zem. "necháš si to tu."
"Jak poroučíte pane."
"Aspoň budeš mít záminku, abys k nám mohla přijít." Usměje se. Zrovna sme se dohádali o mých věcech. Chtěla sem si je vzít s sebou do školy, ale Tom rozhodl, že si je prostě nechám u nich.
Oba už sme nachystaní, že půjdeme do školy, jenom se ještě čeká na Billa.
"No tak Bille dělej!" zavolá na něho Tom. "Včera se mi to moc líbilo." Přivine se ke mně.
"To mně taky." Řeknu mu.
"No tak nechte toho. Dyť na to budete mít celý den ne?" pustí se do nás Bill jakmile sleze schody.
"Ale copak, tady se někdo blbě vyspal?" zeptá se ho Tom.
"Ale vůbec. Spal sem jak mimino, jenom mě štve, že nikde nemůžu najít řetízek, co mi včera dala Katy."
"A co to bylo za řetízek?" ptá se ho dál Tom.
"K narozeninám."
"No nečekaně. Myslím jak vypadal a tak."
"Stříbrný, kolem krku." Řekne mu Bill, sehne se a dívá se do botů, jestli tam řetízek nenajde. "Kat mě zabije."
"Ale nezabije." Vložím se do toho. "uvidíš, že se najde. Pomůžu ti hledat."
"Dík Sam."
Vyběhnu teda nahoru do patra a pustím se do hledání. Kluci hledají dole. U Toma bych ho hledala asi marně, tam přece Bill dneska nebyl. Podívám se u něho v pokoji, ale ani tam ho nenajdu.
"Sam máš něco?" zakřičí na mě Tom ze spodu.
"Nemám." Zavolám.
"Tak už poď, nemá to cenu!" přidá se k němu Bill.
"Ještě chvilku!" křiknu na ně a zalezu do koupelny. Obhlédnu vanu, umyvadlo, zem, záchod ale nikde nic. Poslední věc na kterou se podívám je sprchový kout, mrknu dovnitř a zpozoruju, jak se něco houpe na kohoutku. "Aha." Řeknu. Seberu řetízek a běžím dolů za klukama.
"Mám ho." Ukážu Billovi řetízek.
"Ježiš fakt? Teda!" raduje se. "A kdes ho našla? Hledal sem snad všude."
"Nahoře v koupelně. Vysel ve sprcháči."
"No jo." Klepne se do čela. "Sundal sem si ho, když sem byl ve sprše a asi sem ho tam nechal a zapomněl na něho."
"Asi jo."
"Prosim tě, příště už si ho nesundávej." Řekne mu Tom.
"Nebudu. Ještě jednou dík Sam." Obejme mě Bill.
"Tak teď už by sme mohli konečně vyrazit ne?"ozve se Tom.
"Tak deme." Popadnu ho za ruku a vyjdeme společně od nich z domu. Bill zamče a přidá se k nám.
Před domem už čeká auto s Frenkem za volantem. "Dobré ráno." Pozdraví nás jakmile nastoupíme.
"Ahoj Frenku." Řeknou ti dne postupně.
"Dobré ráno." Odpovím já. Frenk nás zaveze ke škole, kde všichni tři vystoupíme. Jenomže, to by nebyly správné fanynky, aby na kluky nečekaly před školou. Jenom co Tomovi dredy vykoukly z auta, už byly u nás.
"Dáš mi podpis?" "Prosím!" "Mně taky!" "A mně taky!" překřikují se jedna přes druhou.
"Jasně holky. Na všechny se dostane, nebojte!" uklidní je trošku Bill a začne se podepisovat. Tom opakuje po něm.
"SAM!HEJ SAM!" volá na mě Katy, stojící kousek od nás.
'No vidím, že o můj podpis tu nikdo nestojí.' řeknu si a protlačím se až k ní.
fixa

tak tohle jaksi nepobírám...

22. listopadu 2007 v 15:54 | Dablly |  Tokio Hotel
TokioHotelNederland