Prosinec 2007


InsaneVirgins 51

30. prosince 2007 v 20:38 | Dablly + AnGee |  ff-InsaneVirgins
"Já se ti omlouvám...." eee...myslím, že se začínám červenat. To už se i na Billově tváři objeví nepatrná známka úsměvu... "Tak teda jo, ale jestli se něco stane a oni nezavolají... " "oni zavolají kdyby se něco dělo, neboj" skočí mu Anče do řeči a tak nezbyde Billovi nic jiného než jí věřit...... Tak teda jedou domů....
---------Bill---------
Přijeli jsme domů.. No, spíš bych mněl říct že jsme přijeli Any domů. První co jsem udělal bylo to že jsem si zapl televizi. Zrovna tam dávali novinky z hudy... Avril se opila a spletla si nějakého chlápka s Derycem... Hmmm.. se dalo čekat že když bívala taková rebelka že se to jen tak z ní nevipařří.. Nelly vyhrála cenu... Zpěvák Bill Kaulitz zajel svou přítelkini... "Proboha, kde tohle sebrali?" zařval sem přez celí dům a hned na to ke mně přiletěl Tom s novinama... Ale když uviděl co je v televizi tak ty noviny strčil za záda.. "Tome, co v nich je že to schováváš?" zeptal sem se ho, ale tušil sem co je tam napsané.. Tak mi ty noviny hodil.. Billo tam přesně to co v té televizi...." Že mně to už vůbec nepřekvapuje" řekl sem bráchovi a vrátil jsem mu je.....Lidi jsou svině...."Navíc sem to ani já nebyl..." Dodal jsem právě odcházejícímu Tomovi. "CRRRRR" Zazvonil někdo. Anče letěla otevřít. Chvilku bylo ticho, ale pak vtrhla dovnitř s nějakým blonďákem, co ji držel v náručí. Pak ji pustil a začli se zam objímat a pak si dali i pusu...ne jako, že by se tam začali cucat, ale prostě jen pusu na tvář.....Ou..vidím Toma jak stojí nasupeně kousek od nich. Z jeho pohledu jde vyčíst, že by vraždil. Tak sem zvědavý, jak to dopadne, protože Tom už je uplně rudý a za chvilku začne hysterčit. Chybí mu do toho jenom sekundy...."Hej lidi...tohle je můj bratránek" Zkřičela pak po baráku. Kouknul jsem se na bráchu. Jde vidět, že se mu značně ulevilo. Barva v obličeji už trochu připomíná normál. "Ty pi*o" řekl a utřel si rukou pot z čela (sice tam žádný nemněl, ale dělá to vždycky když zažije šok) "Ty vole nemluv tak sprostě" řekl sem mu a šel jsem za Any a tím jejím... bratránkem.. "Čau.. Bill" představil jsem se a natáhl sem k němu ruku "Ahoj Miky " odpověděl mi a to už si to sem kráčel i můj starší bráška. "Ahoj...já jsem Tom" podá mu ruku Tom. "Hej tak to seš ty ten frajer, co mi sbalil tady Anče.....Gratuluju." smál se Micky a potřásl si ruku s Tomem.
----------Any---------------
Micky je borec...sice je mu 25, ale je to fakt borec. Je z Finska a k nám jezdí jednou za rok na návštěvu. Má ještě s 5ti klukama kapelu. Jsou to všichni machři. Tak mě napadá "Kde máš zbytek?" "No...kluci si šli ještě něco zařídit a za chvilku by tu měli být. Ale nevěděli sme, že tady budeš mít návštěvu.....Nic, tak my se ubytujem v hotelu. Ale budu jim muset brnknout." usmál se na mě. Pak vytáhjl mobil a odešel na chodbu. Rozhlídla sem se po ostatních. Právě do obýváku přišla aj Lenka s Andym. Lenka aspoň happy, že přijel kámoš, ale Andreas se na něj moc netvářil. "Co je s tebou???" zeptala sem se ho nechápavě, protože na něj divně hleděl...."Ale nic...jenom mám pocit, že sem ho už někde viděl." zakroutil hlavou a rozvalil se do křesla. "Ale nemůžu si vzpomět kde..." dodal. "No je to možné...Hej Any..nevíš, kde má ségruš mp4?" zeptala se mě Lenka. Když řekla ségruš, tak se jí zachvěl hlas. "Počky...hned pro ni dojdu." řekla sem a šla pro ten malý přístrůjek. Když sem ho našla, šla sem z5. Moky už tam byl a právě se zdravil s Lenkou.

Ať žijí barbie (ironie) 26

30. prosince 2007 v 0:34 | Dablly |  ff-Ať žijí BARBIE (ironie)
"Mami, kde jsi byla?" zeptala sem se nějak zbytečně moc nalité mamky když otevřela domovní dveře... Ani mi neodpověděla a to už se za ní valil manžel Simone... Otec dvojčat.. a nebyl na tom o moc líp...... Vážně tady už nic nechápu.... Ani sem se v kuhyni nestihla napít a šla sem z5 na horu.. Na pití mně přešla chuť.... Namířila jsem si to rovnou do svého pokoje, kde sem se celou svou váhou svalila na postel... Chvíli jsem ležela na zádech a čumněla jsem do stropu.. Nic zajímavého... Sem tam se strop ozářil světlem od kolem jedoucího auta... A ještě k tomu komáři... Sakra, kde se tady ty krvelačné sviňě vzaly?.... To by mně teda docela zajímalo, vždyť je přece zima.. Zalezla jsem pod peřinu a přikrila se i s hlavou.. To příšerné pištění se vážně nedalo poslouchat.... Pokaždé když sem mněla pocit že nemožu dýchat sem rychle odhodila přikrývku a začala sem fuňet........¨
* * *
"Tak se tady mnějte pěkně a myslite na mně..." Loučila sem se se všema co u nás byli.. To je Mamka, teta, strýc, Gee, Gustav, Tom a Bill.. Že by toho bylo zrovna málo se vážně říct nedá.... Všem jsem dala pusu a objala sem je.. Když přišel na řadu Bill tak sem trochu spanikařila, nevjeděla sem jestli nebude blbé dát pusu, kvuli tomu včerejšku.. Ale nakonec sem mu ji přece jen dala... "Dávej tady na Toma pozor... Ať se nevrátím a nebude taťka... " Usmála sem se "Ale vždyť se za týden vracíš, ne?" nechápal.. "Nikdy nevíš co se stane" zašeptám mu do ucha a on jen kývne jako že mi rozumí... Pak jdu ke dveřím u kterých se naposledy oočím a zamávám.. Jdu za taťkou do auta... "Za jak dlouho tam asi budeme?" prolomila sem to příšerné ticho zhruba po půl hodině... "Noo.. Vypadá to na celkem dlouhou cestu a tak myslím že až tak za...... hmm.. zhruba za 7a půl hodin..... Takže do načšeho nového bytu dorazíme asi tak kolem páté hodiny.... " "Mám hlad.. Nestihla sem posdnídat" řekla sem mu na oko uraženě, ale popravdě sem hlad vůbec nemněla... Spíš sme jeli kolem jedné restaurace, vedle které stál hudební obchod... A ještě k tomu mně tak trochu chytá nákupní horečka... "No.. Lil.. já mám spíš takoví menší pocit že se ti líbí ta malá žlutá budova vedle restaurace... Nemám pravdu?" zasmál se taťka a já sem se po chvíl k němu přidala..Vidím že za těch 15 let mně zná už pomněrně hodně.... Tak se mi zdá že mám za týden narozky... Bude mi 16... "Zastavíš teda?... Prosíím" začala sem ho přemlouvat, ale on na mně ukázal prostředníčk a pak dodal "dělá se to tak teď, nebo ne?" Ježišmarjá.. a to mi skuzte říct že tomuhle je už 41.........
* * *
"Tak Lil, připrav se.. Za 5 miut jsme tam..." oznámil mi a tak sem se si dala aspoň mikinu.. Je tam celkem hodně sněhu a tak se mi moc nechce jít jen v tryčku na ramínka... "A asi by jsem ti mněl říct jednu podstatnou věc.... Víš.. Budeme bydlet u Lizi.... " "Moment... Jak.. Budeme bydlet u Lizi? " No.. U Lizi.. Potkal jsem se s ní na dovolené.... " "TY mi tímto chcež řívt že já teď budu bydlet u nějaké cizí ženské.. No tak to teda na... " "Lil, ale Lizi je moc mila, hodná a... No tak Lil.. Vždyť uvidíš... A má dceru... S tou by si si mohla rozumnět, je jí taky 15... A.... A poslouchá Tokio Hotel.... " Pane bože tak on mně odtáhne z Magdeburku do bůch ví jakého zapadákova, kde na mně čeká moje /nejspíš/ budoucí macecha a ještě se mně snaží uklidnit tím že tam bude nějaká histerická faninka Tokio Hotel.. Tak toho je na mně za dva dny už opravdu zbytečně moc... "Tak.. sme tady zlato" řekne a výjde ven z auta... Já, ale zůstanu sedět na místě a začínám protestovat.. "Ne, já nikam nejdu... " "Ale notak... " "Už sem řekla.." "Lil" "Ne" "Okamžitě.... " "NE" dohadujeme se.. Nakonec dveře které mi držel otevřrné zase zabouchne a odejde do bytu... "debil" zasičím si pro sebe potichu... To si řeknu vždycky když mně namíchne.. Ale i tak ho mám ráda, díky němu jsem přece na tomhle světě.... ...A co tady budu vůbec dělat? .... "Tsss.. ať vidí jak se mi do toho domu nechtělo.. " řeknu si pro sebe, vylezu ven z auta a jdu se projít po tom malém mněstečku... No, tak zas tak malé není...... Sakra, kdyby sem věděla aspoň mněsto kde teď bude můj druhý domov.. Teda jestli se to tak dá nazvat.... ... Když vlezu do prvního baru který spatřím tak usoudím že se nevrátím dřív než ráno..... A tím spíš kvuli jednomu klukovi, který sedí ve druhém boxu...
.
.
.Pokračování pžíště..
.
.Dablly


GREEN Schoot

29. prosince 2007 v 21:55 | Dablly |  Photoshootingy
































Tokio Hotel dům

29. prosince 2007 v 21:09 | Dablly |  Článečky a rozhovory
Image

Essen (04.11.07)

28. prosince 2007 v 1:38 | Dablly |  Veřejné akce, ceny








Ať žijí barbie (ironie) 25

25. prosince 2007 v 15:16 | Dablly |  ff-Ať žijí BARBIE (ironie)
Když jsme přijeli do Magdeburku a otevřeli jsme dveře od domu vyděla sem čtyři kluky, kteří pro mně byli důležití stejně jako moje vlastní máma "Lill... kdes byla? " zeptá se mně v pohodě Georg a ještě se na mně usmněje .. Asi neví o tom co se stalo.. "Ale, jela jsem do Franci, ale zapomněla jsem si pas" odpověděla jsem mu co nejvíc v klidiu "Do Francie?" nechápal Tom "no jo..... Stěhuju se s tátou " řekla sem, ale to o tom stěhování sem se skloněnou hlavou zašeptala, myslím že mně ale i tak slyšeli.. "Cože? To jako.... Ty se stěhuješ??" Byl Bill zančně v šoku.. "No jo, už tomu tak bude" řekla sem smutně a šla jsem k němu.. Obejmula jsem ho a postupně i všechny ostatní.. "A..A jak to?" zeptal se Gustík... Otočila sem se na taťku jestli jim to smím říct a ten mi jen přikývl.. tak sem jim to řekla... A to už šla dolů mamka... "Mamiiiiiiiiiii " zaječela jsem a rozběhla se k ní " Liletko, proboha... Co tady děláš?" zeptala se zatím co sem se jí vrhla do náruče "Zapomněla sem si pas a tak sme se pro něj vrátili" zakřenila sem se a jak to dělají několika leté děti.... "Tak si pro něj zaběhni do ložnice... Mám ho ve skříni v druhé přihrádce... Tak sem pro něj šla, mezi tím se naši domluvili jak to teď bude, protože přece jen ta cesta byla dlouhá a vyčerpávající a na to aby sme vyrazili znova bylo už docela hodně hodin..... Nakonec se domluvili že tady poslední noc přespíme a pojede se ráno...
"Lil, můžu?" ozvalo se odedveří když sem už pomálu usínala.. "jo... " zamručela sem... "Ahoj.. já sem chtěl jen s teou mluvit... " řekl mi Bill "Bille, ćo tady děláš ve dvě hodiny ráno, jak to že nejsi doma?" zeptala sem se ho nechápavě... "Spíme s klukama u Georga.. " Zašklebil se na mně... "Nechápu jak mně to nemohlo napadnout " zasmála sem se, ale došlo mi že Bill chtěl semnou vlastně o něčem mluvit a pokud chci jít ještě dnes spát tak by jsem ho mněla vyslechnout.... "No, tak o čem si chtěl semnou mluvit??" zeptala sem se ho, ale on nic neříkal.... Jedíná věc co udělal bylo to že mně začal líbat.... Nebránila sem se, spíš naopak..... Líbal dobře a navíc krásně voněl... Sice na to nebyla moc vhodná chvíle, vzpomněla sem si díky tomu polibku na Petra, sakra, vždyť já ani nepřišla na to rande co sme mněli... Odtrhla sem se od Billa a vrazila sem mu pořádnou facku.. "Sakra, co si jako myslíš že děláš?" zařvala sem na něj tak nahlas že to muselo probudit celí dům.... A taky že jo... "Ty vole co se to tady děje?" zeptal se rozespale Gustav a když si všiml Billa tak nechápal ještě víc... "Já? Spíš co děláš ty, ne? A neříkej že se ti to nelíbilo.. Já moc dobře viděl jak si z toho polibku hotová.... " zařval na mně on.. "Sakra.. jak si to mohl vidět, když si mněl zavřené oči... " "A kdo říkal že jsem je mněl zavřené.. hmm? " zašklebil se na mně a odešel... "Kvuli takové kravině mně vzbudili.. Sakra, tak ste vy normální?" zalamentoval Gustav a odešel spát.... Nechápu to.. Já už tady fakt nic nechápu, nechápu všechny ty lidi kolem mně.. Ale nejvíc nechápu sebe samou .. Proč sem mu vrazila ranu... Mněl pravdu, vždyť se mi to líbilo.... A kdyby jsem mu já blbá tu facku nedala tak teď sme mohli klidně... Ježiši já su prase... Vsatnu z postele a jdu do kuchyně... Myslela sem si že už všichni spí, ale jak vidím tak sem byla celkem naomilu..... "Mami, kde jsi byla?" zeptala sem se nějak zbytečně moc nalité mamky když otevřela domovní dveře... Ani mi neodpověděla a to už se za ní valil manžel Simone... Otec dvojčat.. a nebyl na tom o moc líp...... Vážně tady už nic nechápu.... Ani sem se v kuhyni nestihla napít a šla sem z5 na horu.. Na pití mně přešla chuť......

Sweet smile anim

25. prosince 2007 v 14:48 | Dablly |  Animace

Tom s klíčem od brmta

25. prosince 2007 v 14:37 | Dablly |  Tom

Bill oblizuje mikráč

24. prosince 2007 v 23:35 | Dablly |  Bill
Free Image Hosting at www.ImageShack.us Kdyby oblizoval mně tak neřeknu...tsss. Ale mikrfon? .. (Asi to bere pořadě xD)

Vločka za vločkou

19. prosince 2007 v 14:06 | Ančína |  jednodílné
Je 2.listopadu roku 2007. Jsou dušičky, ale při dnešním počasí nikdo nejde z domu.Fouká silný vítr. Venku je zima, že by ani psa nevyhnal....ale přec. Vyhnali mě......mí páníčkové...ti ohavní lidé mě vyhnali do chladných ulic velkoměsta. Lidé si myslí, že zvířata necítí. Že nic neumí. To sice pravda je, ale já nejsem zvíře. Jsem duše, která se nedopatřením ocitla v těle zvířete. No...tak tu teď už několik dní bloudím a mrznu. Ale bude ještě hůř. Síly mi dochází a v bříšku mi silně kručí. Nevím, co bude dál. Loudám se po ulici a klepu se. Jé...támhle je nějaký koutek....třeba tam nebude tolik foukat. Když jsem se tam dopajdalo, padnulo jsem únavou do suchého listí. Aspoň něco. Usínám a bojím se toho, že se ráno vzbudím. Chci umřít. Nesnáším to tady...nesnáším všechny ohavné lidi. Zdá se mi krásný sen. Něčí teplé a jemné ruce mě vzaly a hladí. Byly to ruce plné něhy a lásky. Potom mě něco zastudilo na čumáčku. To jsem se vzbudilo a zjistilo jsem, že začalo sněžit. Do toho začalo foukat ještě silněji než včera. Tohle bude můj konec. Namáčknu se ještě víc do kouta. Lidé jsou zalezlí. Nikomu se nechce v takovém počasí ven. Najednou mi silně zakručí v žaludku. Už se nemůžu ani pohnout. Nemám sílu ani dýchat...natož žít. Malá stvoření si mají užívat...těšit se ze života.....né jako já. Usínám...a doufám, že to bude naposled, co vidím tenhle ohavný svět. "Brrrrrrrr...to je dneska ale kosa!" slyším něčí hlasy. To už ně sakra nenecháte ani v klidu umřít? "V tomhle počasí by ani psa nevyhnaly." Řekl druhý hlas. Podobný tomu prvnímu. A přesto úplně jiný. Touhle větou mě teda dostal. "No...myslím že jo." Zazní zase ten první hlas. "ÁÁÁÁÁÁ...ježiš Tome!!!! Dyť to je krysa....nešahej na to!!!" ha tak to je teda góóól. Tak tohle mi scházelo. Ne, aby mě poslali vstříc své jisté smrti, ale aby mě tu nazývaly krysou...tak to teda ne. Chci umřít hned!!! "Ale počkej Bille...vždyť to je štěňátko. Řekl zase ten...eee...jak se jmenuje...Tom? Jo Tom. Chvilku se nic nedělo, ale pak se stalo něco, co jsem teda fakt nečekalo. Něčí ruce mě vzaly. Bylo to přesně jako v tom nááááádherném snu. Byly teplé plné něhy a lásky. Pohladily mě. Konečky prstů měl drsné, ale něžné...jako by se bály, abych se nerozpustilo...nebo spíš v mém případě nezmrzlo. Z posledních sil jsem otevřelo oči a vděčně se na tu osobu podívalo. Uvidělo jsem krásné hnědé oči. Oči plné zvědavosti, ale zároveň vyděšení. "Jak mohl někdo udělat něco tak ohavného." Řekl Tom. Ten druhý mu na to odpověděl: "Tak to taky nevím. Lidi jsou bezcitní." Jo...tak teď to vystihl úplně přesně. Tom mě schoval k sobě pod bundu. Zachumlal mě do teplé mikiny. Poprvé v mém kraťoučkém životě někomu věřím. Schoulím se do klubíčka a usnu vyčerpáním. Potom ještě ten druhý něco povídá, ale to už nevnímám. Ráno se vzbudím v měkoučkém a čistém. Rozhlídnu se kolem sebe, ale nikoho nevidím. No...ta Tom asi nebude zrovna pořádný, protože je tam poházené oblečení. Nepořádek na stole a "tak už jsi vzhůru?" Přišel někdo do pokoje a přinesl misku žrádla. Položil ji přede mě a já jsem se do toho s chutí pustilo. Tohle jsem potřebovalo. Tom mi věnoval jemné pohlazení, vzal misku a odešel. Za chvilku se zase vrátil a pak se posadil na postel vedle mě. "Tak co...jak ti mám říkat." Zeptal se...a chvilku se zamyslel. "Nooooo...tak co třeba Norbert?" zeptal se po chvilce. Blééé. Norbert...jak ho to vůbec napadlo. To je strašné. Nesouhlasně zavrčím. Ještě, že ho nenapadlo jméno Žofie!!! "No a Žofie by se ti nelíbilo?" řekl a usmál se. No to máš recht. "Tak jo...vzdávám se. Nevím, jaký jméno by se ti líbilo. Tak co myslíš?" eh...tak teď dostal on mě. Já totiž nikdy žádný jméno nemělo. "Už to mám!! Budu ti říkat Jesse." Jesse...je to pěkné jméno. Takže od teď jsem Jesse. Jsem vděčná a proto mu olíznu ruku. Teda aspoň si myslím, že se to tak dělá. Nj...to jsou ty zvířecí pudy. Chvilku si se mnou hraje a pak mě drbe na bříšku. Potom vytáhne kytaru a začne hrát jemné tóny. Tak proto jsou jeho konečky prstů drsné, ale zároveň plné citu. Chvilku hrál a potom začal i zpívat. Jeho has byl nezkušený, ale zároveň plný citu a pochopení. Zpíval o záchraně. "Bez tebe...pojď a zachraň mě." To já potřebuju záchranu. Potřebuju pomoct od všech starostí. Pořád mám chuť umřít. Ale je to jedna věc...nebo spíš jedem člověk, kterému vděčím za hodně. Je to tom...můj zachránce. Pro něj bych to neudělala. Doznívají poslední tóny a já jsem unešena. Ještě nikdy jsem neslyšela něco tak nádherného. Potom znovu usínám. Usínám v náruči plné lásky.Usínám naždy....cítím to. Možná Tomovi ublížím, ale můj konec se přihlásil. Nevěřím na náhody...věřím na to, že jsem měla Toma potkat. Naposledy se na něho podívám. Do očí plných lásky. Sbohem.....A usnu věčným spánkem.

DE Popcorn 01/08

17. prosince 2007 v 14:21 | Dablly |  Časáky

Star Club #242

17. prosince 2007 v 14:17 | Dablly |  Časáky

15.12.2007 Hamburg (by Judy)

17. prosince 2007 v 14:14 | Dablly |  Backstage

TH.. No jako tu nic moc...

16. prosince 2007 v 22:35 | Dablly |  Tokio Hotel