Únor 2008

Tomův nakažlivý úsměv..

28. února 2008 v 15:00 | Dablly |  Tom

Otázky pro TH od Kanadských

28. února 2008 v 14:51 | Dablly |  Článečky a rozhovory
Otázka od Bensu S.: Jaký typ holek kluci hledáte a myslíte si, že osobnost je důležitější než vzhled, nebo je to jinak? A taky jakou osobnost a vzhled byste na dívce chtěli nalézt?
Bill: Nejdůležitější je dívčí osobnost. Intuitivně se dívám na ruce dívky, když ji potkám poprvé. Ale, ani ty nejkrásnější ruce nepomohou, když naše osobnosti nejdou dohromady. Musí tu být ta chemie, aby to fungovalo. Když se mluví o osobnosti: musí být upřímná, zábavná a nejdůležitější je věrnost. Neumím si představit mít vztah s dívkou, která nemá tyhle kvality...hlavně věrnost!
Tom: To rozhodně záleží na tom, co mám u té holky na mysli. Jestli se mluví o vztahu vážném nebo na jednu noc? Hlavně nechci řadit do určitého typu osobnosti...kdybych to udělal, tak by to mohlo vést k nepohodám.
Otázka od Chriasiany A.: Kdybyste mohli být hvězdou ve filmu, kým byste byli?
Tom: Chtěl bych opravdu být Bradem Pittem v "Mr. and Mrs. Smith", protože bych tam mohl mít vztah s Angelinou Jolie a mít ten nejlepší sex...no, abych to upřesnil, ona by měla ten nejlepší sex.
Bill: Myslím, že Georg by chtěl být hvězdou v "Pánovi prstenů", protože jeho přezdívka je Hobbit. Mohl by zapadnout mezi ostatní hobity a ani by na sebe tolik neupozorňoval.
Otázka od Marii B.: Dělá vás to šťastnými, že vás tolik fanoušků podporuje před hotely atd.?
Bill: Rozhodně! Například na našem posledním koncertě evropského turné v Essenu, v Německu, naši fanoušci plakali, protože nás rádi viděli. Měli plakáty s nápisy jako "Skvělé, že jste zpátky" nebo "Tolik jste nám chyběli". To se mě opravdu dotklo a je to neuvěřitelný pocit, být takhle vítán!
Tom: Naši fanoušci na nás nečekají jen před hotely a koncerty. Představují se pořád...ať jsme kdekoli. Pro kapelu je tohle ten nejlepší pocit!
Otázka od Cheyenne: Jaký jste dostali nejlepší vánoční dárek?
Tom: Nejlepší vánoční dárek? Hádám, že...tohle je nejspíš pro nás všechny...dáváme si nejlepší dárek tím, že trávíme čas prázdnin s našimi rodinami a opravdu si užíváme. Minulý rok jsme s nimi moc času nestrávili!
Georg: Ano, rozhodně prázdniny! Těšili jsme se na to a taky až strávíme čas na pláži s rodiny a v klidu.
Bill: Potřebovali jsme odpočinek a byly to jediné prázdniny, které jsme v roce 2007 měli. Nyní můžeme znova začít, s nabitou energií, protože jsme zaneprázdněni plánováním a přípravami na naše nadcházející koncerty.
Otázka od CB L.: Pro všechny mé TH kluky, možná to bude zvláštní otázka, ale je velmi legrační a zajímavá. Takže, kdybyste si mohli vybrat, aby vaše holka byla ovoce, čím by byla? Řekněte, co vám přijde jako první do hlavy!
Tom: Jen jedno ovoce? Promiň, nemůžu limitovat moji vysněnou holku do jednoho. Řeknu ti, které ovoce by to bylo. Dva krásné melouny a jablko, které by značilo krásný zadek. Myslím, že tohle jsou ty nejdůležitější, které by se toho týkaly.
Georg: Rozhodně by neměla vypadat jako vodní meloun.
Gustav: Souhlasím s Georgem.
Bill: Miluju ananasy, grepy a vodní melouny - nějaký takový mix by byl dobrý!
Otázka od Cindy R.: Co se stalo s Jumbi, tvým letadýlkem? Stále ho máš? Jestli ano, kdepak je?
Bill: Oh yeah, stále mám Jumbi. Hádám, že ho znáte ze scény, která byla na našem "Zimmer 483 - Live in Europe". Od té doby jsem se ho naučil líp ovládat. Pro nadcházející turné v březnu budu sebou mít rozhodně víc než jenom jedno Jumbi - jen na bezpečném místě. Myslím tím, že naše příští záchranná mise nemusí mít takový úspěch jako ta, kterou jste viděli. Nikdy nevíte, takže bude víc letadel a Jumbi bude mít nějaké bratříčky a sestřičky.

Tom u mikráku :)

28. února 2008 v 14:47 | Dablly |  Tom

Happy Bill

28. února 2008 v 14:45 | Dablly |  Animace

TH tu jsou uráženi

28. února 2008 v 14:43 | Dablly |  Článečky a rozhovory
Ahojky všichni..
jistě jste už četli, co napsala jistá redaktorka Patricie Kolohnátková na idnes!
Pro ty, co to ještě nečetli, sem dávám text jejího článku:

"Největší slizouni showbyznysu (I.)
25. února 2008 9:00

Čas od času pop-music takovou skutečně odpudivou kreaturu vyvrhne. Popravdě řečeno častěji, než by bylo pro zachování pestrosti nutné. Úděsná hudba znásobená dostatečně hnusnou image... jí přitom z nějakého důvodu přinese úspěch, byť pomíjivý. Tady je výběr osmi opravdu hrozných kapel, zpěváků nebo performerů, kteří ve své době okupovali přední příčky hitparád.

Tokio Hotel
Dětské kapely, které vznikají u našich německých sousedů, jsou další vděčnou studnicí humusu. A to nejen co se hudby týče, samozřejmě.

Bizarní emo vizáž, která v Německu odstartovala černo-červenou módní vlnu hábitů, upnutých kalhot a extravagantních barevných účesů s výrazným líčením (i u chlapců), mají na svědomí zvlášť dvojčata Tom a Bill Kaulitzové, která si do party přizvala ještě Gustava Schäfera a George Listinga.

Krásný vzhled doplněný černě nalakovanými nehtíky nese už dlouhou dobu své úspěchy.

Po davovém šílenství v Německu, Rakousku, ale i u nás přišla i jedna oficiální cena: Tom byl jistým zahraničním časopisem jmenován sedmou nejošklivější ženou světa v roce 2006."

Zde je odkaz na celý článek: http://xman.idnes.cz/nejvetsi-slizouni-showbyznysu-i-dq7-/xman-styl.asp?c=A080225_085447_xman-styl_fro

----

To co, tahle ženská o Tokiácích napsala je naprosto odporný! Je vidět, že o nich naprosto nic neví!
Již jsem napsala oné redaktorce poměrně ostrý, ale slušný email, se svým názorem na ni!
Chtěla bych vás požádat, abyste jí také napsali!
Jako praví fans musíme ukázat, že na Tokiáky nenecháme házet špínu a budeme si je bránit!
Zde je její email: redakce@xman.cz

Jen bych vás chtěla poprosit, abyste se vyvarovali vulgarismů jako pí**, ku*** apod, aby to poté nemohlo být použito proti nám.
Vím, že byste jí to nejradši napsali, ale musíme ukázat, že máme navrch a neklesneme tak hluboce jako ona!
Takže - ať jsou vaše emaily ostré, ale ne sprosté;-)


Určitě tam ale napište! Musíme tu Tokiákům a taky nám - jejich fans - vybudovat respekt!

Díky moc a přeju Vám krásný den!!!

Alča

Amerika v Tokio-Hotel-horečce!

28. února 2008 v 14:42 | Dablly |  Článečky a rozhovory
Přeložila Evule pro http://tokio-hotel-de.blog.cz/ Kopírovat pouze se zdrojem
Šílené, co se tady děje! V New Yorku a Los Angeles způsobili čtyři Magdeburčani opravdovou Tokio Hotel mánii.
Je to vlastně neuvěřitelné - ale skutečné. Také v USA zpívají teď lidé "Schreiiiii" nebo "Durch den Monsuuun" Tokio Hotel dobývají zemi neomezených možností! Kvůli koncertům v Los Angeles a New Yorku byli tihle němečtí kluci teď na cestách ve Státech. V New Yorku byl nátlak tak velký, že se musel přidat ještě druhý koncert. A v Los Angeles bylo 500 lístků na jejich 50 minutovou show během minuty vyprodáno. Na černém trhu bylo lístky sjednávány až k 2000 dolarů. Byla-li kapela na začátku jizlivých kritiků zesměšňována, tak teď vycházejí z údivu, neboť to se žádné německé teenie kapele nepodařilo, ale Tokio Hotel ano! Američtí fanoušci stojí před halou, křičí jejich jména, znají každý song (dokonce německy) nazpaměť. Přitom v Americe nevyšlo zatím ještě žádné album TH. Internet dělá možné….
Také americký tisk se už zajímá o Billa (18), Toma (18), Gustava (19) a Georga (20). Noviny jako renovovaný New York Times píše o klicích článek. Ještě větší síla: Kapela se zřejmě už také líbí světovým hvězdám. V "Roxy", uprostřed Hollywoodu pozorovala show z VIP úseku Pussycat-Doll-frontmenka Nicole Scherzinger (29) a rapová megastar Jay-Z (38). A po koncertě šli dokonce se čtyřmi Magdeburčany jíst!
Zasvěcená osoba říká: "Superně se bavili. Jay-Z si nejlépe rozuměl s Tomem. Ti dva celou dobu vtipkovali. Tomovy výroky o dívkách se u Jaye dobře uchytily." Bill si oprosti tomu suprově rozuměl s Nicole. Zasvěcená osoba: "Celou dobu si s ní povídal!" Zpátky do Německa se Tokio Hotel jedou teď připravovat na jejich Evropské turné. Američtí fanoušci se těší na jejich první album. Mělo by vyjít ještě na jaře…


Gustav má 2 tetování

27. února 2008 v 23:44 | Dablly |  Gustav
-->

InsaneVirgins 55

26. února 2008 v 12:32 | Dablly+AnGee |  ff-InsaneVirgins
"Pane bože, já by sem uplně zapomněl že beru bude mít už 16 roků.." zaječel sem a plácl se do čela. Asi sem si vrazil trošku víc, páč to celkem bolelo. "No jo, ale co jí dám...? " zeptal sem se poněkud vyděšeně... ? "No.. Pravdu? Nad tím sem taky uvažvala, ale nic mně nenapadlo.. Teda až na takovou malou blbost..... " řekla Leňa... Mněla uplně opuchlé oči.. Any nám řekla co se stalo, nechci se jí vyptávat proč nám nic neřekla.. Kdyby chtěla aby sme to věděli tak to udělá sama, bez toho aby sme se vnucovali. "No, tak se pochlub." pobídl sem ji. "Ale fakt, je to jen taková kravina. Co kdyby sme jí udělali v pokoji graffiti? Vždycky se chtěla probouzet vedle stěny plné graffitů." Já i Tom sme na ni čumněli jak nadebila. "Beru dělá graffiti?" zeptal sem se celkem převapeně. "No, už tomu tak bude." přikývla Lenča. Byl sem celkem dost všoku. Je to moje holka a skoro nic o ní nevím. Je to šílené. Tak ale zase sme si to spolu začali zhruba dva týdny co sme se potkali. Když si vzpomenu na ten mekáč.. Bože, takoví trapas. "Teda, tak ta mně překvapuje den o dedne víc. Eštš mně řekni že Any dělá taky graffiti a já se asi fakt zjevím.. " řekl brácha a zakroutil hlavou. "No, taky že jo. Já sem jediná ze skupiny co je nedělá." oznámila Lenka. Tomo vi se rozzářily oči. "Tak to si někdy vyrazíme na noční výlet....co říkáš?!" mrkl na Any.
------ Tom--------
Navrhl sem. "A ty to aj umíš?" provokovala mě Anče. "Hele víš co?!" naštval sem se a zakroutil sem hlavou. Anče začala lovit po kapsách. Po chvilce hledání vylovila papírek a podala mi ho. "Troufneš si?" zalaškovala a já pořád civěl na nákres "4EVER" v černorůžovém provedení s šedýma detajlama."Tos dělala ty?" byl sem celkem v šoku.. "no, jo no...To víš. Někdo to musí umět..." odopvěděla mně posmněšně a vyplázla na mě jazyk. "Tak troufneš teda?" No.. A co teď? Řeknu ne a bude jí jasné že to nedám, ale když řeknu jo... "Tak fajn." rozhodl sem se nakonec. "Tak zitra v nemocnici?" "Fajn, ale zas aby nás tam nechitli.." "neboj to zařídím.." .To by mně zajímalo jak to chce Anče zařídit. Je tam všechny postřílí aby nás nenachitali? "Tak zítra si půjden nakoupit nějaké potřebné věcičky a vyrazíme do nemocnice." mrkla na mě. "Tak ta si graffitařka a nemáš nic doma!?" zeptal sem se. "To víš že jo...zjistili by to rodiče. Ti by mě hnali. " rakroutila hlavou a pokračovala. "Já si dycky kupuju až na akcičku."
--------Bill------
"Možu?" zeptal sem se a vešel sem aniž by sem čekal na nějakou odpověď. Jak se předpokládalo tak Vivian už byl vzhůru. "Ty? Co tu chceš?" řekl nasraně. "No, myslím že by sme se mněli něco vyjasnit." Snažil sen se být v klidu. "Já myslím že tady není co vysvětlovat. Prostě si mi ji sebral, ojels ji a pak si jí udělal tohle." Řekl a ukázal na ňu. "Ne, tak to není. Já .. To sem neudělal. A nic z toho co jsi řekl není pravda." začal sem se bránit. "Nezapírej. Já vím moc dobře jak to je. " Chtěl sem mu na to ještě něco říct, ale nemněl sem k tomu příležitost, priotože se ozvalo klepání na dveře. Otočili sme se oba tím smněrem a v tu chvíli sem tam uviděl stát nějakou paní. Mohlo jí být tak kolem čtiřiceti. "Děvčata, nenechte se rušit. Já jen. Přišla sem se podívat na Evu." V tu chvíli mi to došlo. "Vy ste její mamka?" Zeptal sem se. Ale neodpověděla mi. Místo toho se začala dívat na Viviana. "Já už sem tě někde viděla........... Pane bože, Viviane, já by sem tě ani nepoznala. Tak ráda tě zase vydím. Napřed sem si tě spletla s nějakou holkou. Co se ti proboha stalo?" Pak se otočila na mně a řekla. "Slečno, mohla by ste nás tři nechat chvíli o samotě?" Vstal sem vyšel sem z pokoje. Ona mně nepoznala? A ještě k tomu si myslela že sem holka....To asi nemá Eva v pokoji ani jeden můj plakát. Hm, a to byla na našem koncertě. Ale to s tím Vivianem mně docela naštvalo. Fajn, to přiznávám. Nebudu tady celou tu dobu čekat na chodbě. Asi už pujdu. Chtěl sem teda odejít, ale nechal sem si v pokoji moji bundu. Tak sem tam po tichu bez klepání vešel. "Ehm, nenechte se rušit, já sem se jen přišel rozloučit a vzít si bundu." jen kývli a dívali se na mně. Vzal sem bundu a zadíval sem se na beru. Mám? Ale jo, přece se kvuli nim nebudu ošizovat. Tak sem ji chytl ruku, naklonil sem se k ní a políbil sem ju. Ovšem sem to asi opravdu nemněl dělat, páč Evina mamka začala ječet "Pane bože, ona líbá moji dceru, ona ji chce znásilnit." Vykulil sem oči a snažil sem se situaci nějak zachránit.. "Ne, to ne.. Já.. Ona.. To.. To je moje holka." Ale to sem taky nejspíš nemněl, protože prozmněnu začala ječet. "Ježišmarjá, moje dcera je na holky." Ale pak se zarazila a řekla, "Moment, ale ona chodí tady s Vivianem." Prosebně sem se na něj podíval, aby to vysvětlil a aspoň jedenkrát se překonal a řekl jí. "Né, to je dobré. On je totiž kluk. To je zpěvák té kapely které dělali předkapelu na turné. A tak teď chodí s ním. Byl to pro mně taky šok, ale dokud se Eva neprobere tak se to nedá vyřešit." Potom se nějak divně zaxichtil, asi mu to konečně došlo. No hurá. Viv se nám vzpamatoval...
------Tom-------
"Zlato, mohla bys na minutu?" zavolám na Anče, páč s ní chci něco prodiskutovat. "Ano Tome?" "No já jen, kde ty graffiti tak děláváte?" zeptám se, chytnu ji kolem pasu a schodím ji k sobě na klín. "No, tak nejčastějc tady u naší zkušebny, a pak sme párkrát na školu, jednou dokonce na kostel. No, ale posledních pár týdnů jen na papír. Plošpak bloušku?" dá mi pusu. "No já jen tak. A.. Nechceš mi nějaké ukázat?" "Copak ti ten na papíře nestačil?" začne se smát. Ježiši já bych ty její roztomilé škraně láskou umačkal. Začnu se na ní culit. "Nečum tak blbě. Vypadá to jako kdybys poprvé v životě viděl pěknou holku." Začne provokovat a přitom si potáhne vístřich trochu níž. "No ty si teda věříš." Schodím je ze sebe a jdu do koupelny. Tam se zamknu, sundám ze sebe hadry a vlezu pod sprchu.
* * *
Jen v ručníku kolem pasu víjdu z koupelny a provokativní chůzí dojdu k Anči. Otočí se na mně a řekne "Si teda věříš.."
AnGee + Dably
Bye Bye

Ať žijí barbie (ironie) 30

25. února 2008 v 21:55 | Dablly |  ff-Ať žijí BARBIE (ironie)
Tak sme si tada potřásli rukou. "Lil, já už asi pujdu. Kdybys něco potřebovala tak se stav. Budeme jenom rádi." usmál se Petr... "No... tak ahoj.. A pozdravuj Andyho." rozloučili sme se kamarádskou pusou. ... "No, nepujdeme dovnitř?" zeptal se taťka a obejmul tu svoju. Na to se fakt dívat nemusím. Radši sem zalezla dovnitř... "Noy tak to je teda síla." Pomyslela sem si, možná tento barák působil z venku prostorně, ale zevnitř se dá ujistit že to fakt jen působil. A navíc není vůbec útulný. Nesrší tady kouzlo domova. "No, tak já ti ukážu kde máš pokoj." Řekla ochotně taťkova přítelkyně a vydala se po schodech nahoru. Poslušně sem šla zaní. "Tak tady má pokoj moje dcera.." ukázala´na jedny dveře a pak ukázal na dveře hned naproti. "A tady ty zlatíčko." začala se na mně přehnaně usmívat. "Jo, díky. Dál to zvládnu sama." řekla sem po tom co tam ještě tak minutu nehybně stála v její "vyculené" póze.. Otevřela sem dveře a vpadla dovnitř. Bez jakéhokoliv velkého prohlížení sem padla na postel a začala sem se dívat nahoru. "Kluci, mně je po vás tak smutno."
* * *
"Lil, no tak kde si? Oběd." volal mně už po několikáté taťka, ale že by se mně nějak chtělo? No, tak to se fakt říct nedá. Jenže hlad byl větší než sem myslela a tak teď stojím na schodišti a jdu smněr dolů.. Než příjdu do kuchyně moc dlouho netrvá, protože jsou dole skoro všechny místnosti propojené. Příjdu nejistě ke stolu a rozhlídnu se op místnosti. Nikde nikdo není, teda kromně taťky a tak si sednu na jednu volnou židli. Zatím příjde Lizy a začne podávat jídlo na stůl. "Hey, to je moje místo." Uslyším jemný hlásek zasebou. Když se otočila tak sem myslela že to semnou sekne.. "Ty si Alex?" vypadne ze mně. Totiž stojím tam ten kluk. No, tak teda spíš. Stojí tam ta holka a blbě na mně čumí. "Jo, jsem Alex." natáhne ke mně ruku a tak ji příjmu, sice mi přijde divné třást si rukou s někým jako je moje skoro nevlastní ségra, ale co. "No, já sem Lil." pokusím se o úsmněv. Vstanu ze židle a sednu si na tu co je vedle. Naši zatím přinesou jídlo. "Promiň za to jak sem tě skoro povalila. Mněla sem naspěch." Omluvila se. "Né, to je v pohodě. Jen sem se celkem lekla, ale fakt pohoda." Podívám se na to co přinesli ti dva. Že by to vypadalo někak extra chutně se opravdu říct nedá. Nějaké maso s bramborama. "Opravdu výborné na přivítání" pomyslím si. A ještě navíc pro mně. Že by sem nějak zvlášť milovala maso se taky nedá říct. Ale aby se neřeklo tak sem to aspoň ochutnala. Tím sem si vlastně jen potvrdila to, že je to odporné. "Promiňte, ale nějak mně přešel hlad. Tati, já se idu podívat po mněstě. " oznámím taťkovi, vstanu a chci se jít přesléct, jenže on se mně začne vyptávat co a kde. "No, tak nákupy. Znáš to ne?" Zaculím se a letím do mého pokoje. Lapnu sebou na postel a chvíle se vydýchávám. Bežela sem celkem rychle a já, takové sportovní dřevo.. "Já by sem šla s tebou. Neva?" příjde za mnou Alex. "Jasně, aspoň mi o sobě něco řekneš." Příjmu to a poprosím ji aby odešla, protože se chci přesléct...
..............................................................
Pokračování příště..
.
.
Dablly

Maxfield zkrachoval

25. února 2008 v 21:14 | Dablly |  News
Vzpomínáte si na maxfield-mp3-přehrávače s logem Tokio Hotel? Majitel společnosti je Franjo Pooth (manžel Verony Pooth). Jeho společnost Maxfield zbankrotovala se 14 miliony € dluhů!
Bývalí zaměstnanci říkají teď v Německu různé věci: "Nemůžete investovat 100.000 € do kapely jako je Tokio Hotel, když každý prodaný mp3 přehrávač bude mít profitovou marži pouze 5 Euro."
Viní ho za to, že udělal přiliš drahou propagaci s Tokio Hotel na IFA před dvěma roky. Zřejmě Pooth pár rád sdílel kouzlo z Tokio Hotel a udělali obchodní kontrakt, i když bylo jasné, že z toho nebude žádný ekonomický úspěch.

Bill v NY <3 - backstage

25. února 2008 v 21:13 | Dablly |  Bill

Tomova zpráva z New Yorku

25. února 2008 v 21:13 | Dablly |  News
Bye, Bye NY
Ahoj všem, tady je znovu Tom.
Dneska je náš poslední den v New Yorku. Zítra se vracíme zpátky do Německa zkoušet na naše Evropské turné. Nakopneme to 3.března v Bruselu (to je v Belgii), takže potřebujeme nastartovat.
Wow, tenhle výlet do Severní Ameriky byl bláznivý. Nejprve jsme byli uvěznění v Torontu, protože napadlo moc sněhu a dostat se do L.A. nám trvalo dva dny! Potom, jsme se stěží dostali do NY, protože naše letadlo mělo technické problémy - není to moc zábavné, trávit tři dny na letišti vedle Georga, (on moc dobře nevoní) ;-)
Ale dost toho - mluvme o lepších věcech. Byli jsme absolutně překvapeni všemi fanoušky. Bylo to tak úžasné, vidět jak jste byli tolik napumpovaní a vzrušeni…úplně jsme se cítili jako doma, obzvlášť já! Ve srovnání s ostatními členy kapely, jsem dostal tuny telefonních čísel od těch nejhezčích holek ;-) Takže v podstatě, nemůžu se dočkat, až se vrátíme. Pro příště: Možná byste mohli přemýšlet o tom, dát šanci také ostatním členům kapely.
To je pro dnešek - DĚKUJEME VÁM za všechno a brzy se uvidíme!
Tom

PRT Bravo #247

25. února 2008 v 21:01 | Dablly |  Časáky
Tady to Billovi fakt sekne :)... 0:)

Dvojčata Kaulitz

24. února 2008 v 23:08 | Dablly |  Dvojčata
Tohle je fotka stará a známá, ale stejně neztratila na svém kouzlu............. dvojčata a jejich sexy pohledy:)))) →

Tom..

24. února 2008 v 23:01 | Dablly |  Tom
úžasná fotka Toma

Bill od lvíčat

24. února 2008 v 23:01 | Dablly |  Bill
Tak, kdo si vzpomene na Billa, ´Toma a lvíčata? --->

Twinsata Kaulitzovy

24. února 2008 v 22:57 | Dablly |  Dvojčata

Bill z profilu

24. února 2008 v 22:56 | Dablly |  Bill

Gee xD

24. února 2008 v 22:55 | Dablly |  Georg
Free Image Hosting at www.ImageShack.us Free Image Hosting at www.ImageShack.us