Červenec 2008

Photoshoot - prosinec 2007

30. července 2008 v 13:24 | Dablly |  Photoshootingy



O Géčkovi

13. července 2008 v 16:00 | Dablly |  Článečky a rozhovory
HyperLink
Co si nejraději objednáváš v restauraci?
Miluju mazarellu
Kam se holce podíváš jako první?
Musím přiznat, že se dívce vlastně nejdříve podívám na zadek
Na co se díváš nejraději v televizi?
Všichni se rádi díváme na "King of Queens" a já se taky rád dívám na Stromberg...
Co děláš, než jdeš do postele?
Hledám v televizi nějaký dobrý pořad…
Máš nějaký zlozvyk?
Chodím vždycky bohužel spát pozdě
Velikost bot?
42 1/2
Co na sobě nemáš rád?
Svoji nepřesnost
Co děláš, aby ses uvolnil?
Poslouchám hudbu a prohrabávám své CD…
Co by jsi nikdy neudělal?
Dobrovolně časně vstal

Máš nějaký talisman? Když jo, jaký?
Ne…
Jaké bylo tvé první CD, které sis koupil?
Oasis "Definetly Maybe"
Máš nějaký oblíbený vtip?
Mám raději spontánní věci…
Co nosíš na noc?
Doma většinou nic a v hotelu šortky..

jéé... boží animka x)

13. července 2008 v 15:57 | Dablly |  Animace
(150x119, 429Kb)

Bill má svaly, a né že né.. xD

13. července 2008 v 15:55 | Dablly |  Bill
Ovšem najít je je trocu problém

dvojčata v záchvatech xD

13. července 2008 v 15:51 | Dablly |  Dvojčata

4 black&white foky

13. července 2008 v 15:27 | Dablly |  Tokio Hotel

TH na hotelu v posteli :)

13. července 2008 v 15:26 | Dablly |  Tokio Hotel
Už jenom skočit za nima ..

Ještě Gusťa na odběru krve ;-)

13. července 2008 v 15:23 | Dablly |  Gustav

Much on Demand (11.02.2008)

13. července 2008 v 15:20 | Dablly |  Backstage

Tokio Hotel o lásce

13. července 2008 v 13:04 | Dablly |  Článečky a rozhovory
Láska: Intenzívny pocit, ktorý obsahuje nežnosť a fyzickú príťažlivosť medzi dvoma osobami. Je predmetom, ktorý má prednosť pred hocičím a taktiež najstarším predmetom všetkých príbehov o ľudskosti.
BILL: Keď sa zamilujem do dievčaťa, u ktorého si myslím, že nemám šancu, nechám to tak. Na druhej strane, ak sú city vzájomné, bez problémov otvorím svoje srdce. Povedať "milujem ťa" ma nestraší. Premýšľam o tom, som majetnícky, strašne romantický a atiež uchvátený. Keď niekoho milujem, som vždy taký. Musíme sa ale milovať navzájom, aby sme mohli po celý čas všetko zdieľať spolu.
TOM: Neverím na veľkú lásku, ale na to, že dlhý príbeh o láske sa stane rutinou. A ja neznášam rutinu! Ľahko a často sa rozchádzam po telefóne. Ale to nebráni tomu, aby ste skúsili svoje šťastie, dievčatá! Myslím, že je cool ak dievča urobí prvý krok.
GUSTAV: Ak sa naskytne príležitosť, využijem ju, ale nikdy to nie je nič vážne! chcel by som stretnúť sexy, pekné dievča, predovšetkým s krásnymi očami! A je dôležité, aby ma milovala. Kapela nám ale neumožňuje mať skutočný vzťah, veľa totiž cestujeme a zaoberáme sa hudbou.
GEORG: K tejto téme sa nevyjadril, ale my vieme, že miluje sexi dievčatá ako je Angelina Jolie. Tom k tomu hovorí: "Ak sa vám Georg páči, neváhajte po ňom skočiť, pretože Georg sa nikdy neodváži skočiť na vás!"
SOURCE: french magazine "Rock Mag - Tokio Hotel encyclopedie"

muzika-basket-láska 81 (konec)

6. července 2008 v 12:33 | Dablly |  ff-Muzika,basket,láska-co si jenom vybrat?
81.DÍL
"Tome." Řeknu, ale pochybuju, že mě někdo slyšel. Stojí pár metrů přede mnou a dívá se na mě.
Myslím, že taky nevěří svým očím. Na nic nečekám a rozběhnu se. Sice trošku pomalu, ale jde to.
Tom udělá pár kroků ke mně a roztáhne svou náruč do které mu vběhnu. Přitisknu se k němu a on ke mně. Zase ho držím, cítím, slyším, vidím.
"Sam." Řekne. "Konečně."
Kousek se od něho odtáhnu. Vidím, že i on, stejně jako já má slzy v očích. Nic mu neřeknu, jenom se ne něho dívám a pak ho po dlouhé, nekonečné době znovu políbím. Jeho rty chutnají pořád stejně. On je pořád stejný. A já sem pořád stejně zamilovaná do toho dredáče z Tokio Hotel.
:::ZA 8 LET:::
"Tome?" řeknu, když se ráno probudím. Rozhlédnu se po pokoji, ale nikde ho nevidím. Tak teda vstanu, hodím přes sebe župan a jdu do kuchyně. Když si začnu vařit kafe, uslyším jeho hlas, jeho smích. 'No, jo.' usměju se a kafe si zaleju horkou vodou.
"Dobré ráno vy dva." Řeknu, když pootevřu dveře do pokojíčku, vejdu dovnitř a posadím se k těm dvěma na zem.
"Ahoj zlato." Políbí mě Tom.
"Ahoj miláčku." Řeknu a vezmu si malého Tomíka do náruče. "Jak to, že je tatínek tak brzo vzhůru?" zeptám se ho s úsměvem.
"Bááá." Odpoví mi.
"Tatínek přece musí dávat pozor na své dva miláčky." Řekne Tom.
"Óh jak milé. Cos provedl tentokrát?"
"Jak provedl? Nic sem neudělal. Vždyť mě znáš ne?"
"No právě, že znám." Zasměju se. Tomík si mezitím zasněně hraje s mým ukazováčkem.
"Mám vás oba moc rád. To přece víš Sam."
"Ale vždyť já vím." Pohladím ho po tváři a vtisknu mu na ni polibek. Přeruší nás pláč Tomíka.
"Ale tady nám někdo hladový." Usměju se.
"Skočím udělat něco k snídani." Zvedne se Tom.
"Dobře."
Ještě než odejde, už malého Tomíka kojím. Tomík má půl roku a není to žádné nechtěné dítě. S Tomem sme si řekli, že by sme si takový malý dáreček mohli pořídit. No a narodil se nám chlapeček. Jméno samozřejmě vybral Tom, jak jinak. Říká malému Tom junior a prý bude celý on. Dyť už teď je mu tak podobný. Má jeho oči a jeho nos, ale pusu, tu má po mně.
Měla sem celkem strach, jak se Tom jako táta bude chovat. Ani sem nevěřila tomu, když se mě zeptal, jestli bych s ním nechtěla mít děti. Jasně, že sem hned kývla ale strach byl pořád.
Tom pořád jezdil pryč, takže sem se bála, že budu na všechno sama. Ale jakmile sem přišla do jiného stavu, Tom zbrzdil. Řekl klukům, že bude táta. Jasně, že z toho byli nadšení, ale pak jim řekl, že v kapele končí. Když se to pak dozvěděl celý svět, bylo to ještě horší. Všechny fanynky a fanoušci byli zklamaní, smutní. Domů nám přišlo tolik dopisů s tím, ať Tom v kapele nekončí. Viděla sem na něm, jak ho to trápí, hraní bylo přece jeho život, hraní je jeho život. Sama sem teda za ním šla, ať pokračuje. Jenže Tom řekl ne. Prý za čas, že uvidí, ale že teď chce být se mnou a s tím malým. Kluci si teda za Toma našli náhradu. Ta slavná "náhrada" se menuje Alex a je to vážně v pohodě kluk. Lepšího si snad Tokio Hotel a ostatní nemohli přát.
Když se narodil Tomík, stal se hned miláčkem všech. Naši i Kaulitzovi z něho byli v sedmém nebi.
Dokonce se jeho fotka objevila v novinách s titulkem : TOM KAULITZ ŠŤASTNÝM OTCEM!
A věnovali mu i nám několik odstavců. Bála sem se zbytečně. Moje obavy z toho, až se malý narodí byly zbytečné. Tom mě ve všem podržel, pomohl mi. Je z něho parádní taťka.:)
"Ták." Řeknu, když dokojím. Přebalím ho, obleču mu kraťásky s tričkem, popadnu ho do náruče a jdeme za Tomem do kuchyně.
"Hmm…tady to voní." Řeknu a posadím Tomíka do jeho židličky.
"Neblázni. Jsou to jenom míchaná vajíčka." Usměje se Tom.
"No jo, ale doufám, že s láskou dělaná."
"Jak jinak." Řekne a přistrčí přede mě talířek.
"Dneska nás čeká ta večeře."
"Ja vím." Řekne a zakousne se do chleba.
"Co to asi bude za slávu? Kat říkala, že jde i ona s Billem a vaši, no a taky naši. Co se chystá?"
"Nestalo se třeba něco?"
"To nevím, ale snad ne."
:::VEČER V RESTAURACI:::
"Sme tu první." Řeknu, když nás zavedou k našemu stolu. Sedneme si teda a objednáme si pití. Během půl hodinky dorazí všichni. Naši, Kaulitzovi, Kris, Bill s Kat.
Máma a teta Kaulitzová jako babičky se můžou s Tomíka zbláznit. Večer ubíhá jako voda. Všichni se dobře baví, ale Tomík už začíná být unavený.
"Proč sme se tu vlastně takhle všichni sešli?" zeptá se z ničeho nic Kris.
"No, to je celkem dobrá otázka." Řekne táta.
"Myslela sem, že to vy něco plánujete nám oznámit." Podívám se na naše a ti na mě vykulí oči.
"My?" zeptá se máma. "A co prosim tě?"
"No to já nevím."
"Já měl dojem, že nám chceš Tome něco říct ty. Aspoň si to tvrdil do telefonu." Ozve se Tomův táta Gordon. Všichni se na Tom otočíme s otazníkem v očích.
"Děje se snad něco?" zeptá se ho jeho máma.
"No víte…" řekne a nervózně si hraje se skleničkou.
"Tome?" zeptá se teď už i já. Popravdě mám strach. Snad se s ním nic neděje. Přece není nějak nemocný, toho bych si doufám všimla.
"Víš Sam." Podívá se na mě. "Chtěl bych se tě na něco zeptat." Řekne a poklekne přede mě.
"Pane Bože!" slyším mámu. To samé napadne i mě. Nevím co mám říct, co mám dělat. Jenom se na něho nevěřícně dívám.
"Je to už hodně dávno, co sme se my dva potkali. Uběhlo už tolik let. Pamatuju, když sme si dali první pusu, pamatuju jaké to bylo, když sme spolu začali chodit. Měli sme pravda, nějaké ty rozepře ale vždycky sme si k sobě našli cestu. Překonali sme všechno. Nejtěžší to asi bylo, když si měla tu nehodu, ale jak vidíš, i to sme zvládli a narodil se nám Tomík. A proto se tě teda ptám. Vezmeš si mě Sam Fischerová? Chtěla by ses stát mou ženou?" řekne. Hledíme si na vzájem do očí. On mě drží za ruku a čeká na mou odpověď. Se slzami v očích mu odpovím. "Ano, vezmu." Tomovi se na tváři rozzáří úsměv. Oba se postavíme na nohy a políbíme se. Všichni okolo nám tleskají. Vidím mámu a tetu, jak si utírají slzy do ubrousků. Pak ale uslyším pláč našeho Tomíka. Vezmu ho do náruče a přitisknu k sobě. "No ták. Neplakej." Pošeptám mu do ouška. Sama si ale setřu slzy z tváře.
fixa
Tak to je konec. Doufám, že se Vám moje povídka líbila. Za všechny vaše komentáře jsem moc vděčná, fakt. Díky, že jste si našli čas na přečtení, i když to třeba nebylo zas tak perfektní.
Mějte se!:-)

uplně boží video TH xD

4. července 2008 v 13:12 | Dablly |  VIDEA