Září 2008

Hipec...to je prostě moje 33

12. září 2008 v 8:34 | Ančína |  ff-Hipec...to je prostě moje
Teda ten u mojich dveří stojí celkem často a ještě častějc nadává. Nevím, ale v poslední době už to není o ničem. Všechno se nějak zvrtlo, když sme přijeli sem. Asi bych si měla toho, co pro mě udělal vážit...ale místo toho dělám pravý opak. "Víš vůbec kolik je hodin?" zeptá se mě. "Radši ani nechcu vědět." překnu potichu. Mám výčitky svědomí. "Tak já ti to řeknu. Jseu dvě hodiny. Zaspaly ste oběd a málem i zkoušku. Pamatuj si, že to je naposledy, kdy sem dovolil, aby ti přijela kamarádka!!!" ztakřičel a práskl s dveřma. Chvilku stojím jak magor, ale najednou se mě rosvítí "Kurva....Bi..." ale nedřekla sem."Evino děle...musíme jít zkoušet...za chvilku mě tojde celebrita a já si chtěla zatančit bez něj." začnu hledat cédéčka a převlíkat se. "Ale no tak Evi?!?! Jestli nevstaneš, tak máme poptákách, bo mě Jakub vyhodí..." začnu skoro prosit. "No tak jo....dej mi 5 minut" sebere se a zaleze do koupelny. Za 5 minut fakt vylezla a zářila svěžestí.....ne doslova :D ;-). Prost+ vypadala čile. "Tak dem na to?!" zeptala se. A šly sme. Došli sme do sálu a nachystali sme se. "Tak co dáme???" zeptá se mě. Chvilku sem zapřemýšlala. "Co tohle" a zapla sem tam naši oblíbenou low sestavu. Bezvadně sme si zapařili. Pak sme dali ještě další choreografie, jak z naší dílny tak z kurzů co sme museli prolézt. Za rok se toho člověk dokáže opravdu hodně naučit. Tančili sme Hipec, break i vážnější věci. Hodina utekla jak voda...ani nevím jak. Ale prostě blížila se třetí hodina. "Tak si dej pauzu. Můj "žák" by měl každou chvilku dojít" řeknu a du tam dat novou písničku od Tokijíků. Jak to pustím, Evča stuhne. "To znám...co to je?!?!" vykulí na mě ty její modro, zeleno, hnědo, šedo a nevím co ještě oči. "Moje překvapení......sehnala sem ti cédéčko" zažertuju. Jenomže Evča můj vtip jaksi nepochopila...no ale popravdě se jí nedivím. Já bych taky stála a hleděla jak péro. "A kdes ho sehnala??? Dyť to ještě premiéru nemělo!?" diví se. "Kuba mi ho dal. Potřebuju ohodnotit choreografii." pustím písničku od začátku a celé jí to zatančím. "Hej...to je mazéééc." září, když po úmornách 4 minutách udýchaně dotančím. Pak se ale zarazí. "Proč děláš choreografii zrovna na tuhle písničku od...." zasekne se "Tkio Hotel?!" dokončím s blbím výrazem. "Ááá...můj kámoš dorazil." usměju se ke dveřím. "Ahoj...jak se daří?" zeptá se mě Bill, který právě vchází do sálu. Evči si zatím nevšiml. "Dobrý...ale vstávali sme před hodinou, tak ještě zaostřuju!" usměju se. "My???" diví se. Nejspíš zapoměl, co sme spolu včera řešili. "Tohle je Evča....pamatuješ si na ni ještě??" ukážu za něj a tím svedu pozornost na Evču. "Ahoj. " vyloudí ze sebe a jde k Evči. Když k ní došel, natáhl ruku "Bill" Evula se na mě vyděšeně podívala. Šlo vidět, jak se jí třepou kolena. Taky mu podala ruku a zmohla se na pouhé "Eva". Já sem chytla výtlem jak prase. "Co je tady k smíchu???" otočí se na mě Bill. "Já bych teda nepoznala, že se jmenuješ Bill.....a tady Evča - zapřísáhlá faninka - už vůbec ne. " vysoukám ze sebe. Když je Bill ke mě otočený, tak na mě Evula ukazuje výhružné gesta, že mě zabije a kdo ví co všechno se jí může honit hlavou. "To máš dyckypo pařbě tak dobrou náladu???" zvedne obočí. "Po každé ne...jenom když je s kým pařit" zasměju se. Jen zakroutí hlavou. Asi pochopil mé hříšné myšlenky, které směřovaly k Tomovi. "Tak Billís, kašlem na to....dem to dodělat." řeknu a udělám si dvojtou točku. "Jo a ještě něco!" vzpomenu si a pokračuju. "Chtěla sem se zeptat, kdy začíná generálka?!" Bill se počkrábe na ramenu a odpoví mi. "No tak generála je zítra v pět hodin. No a pak bysme mohli někam zajít!" zaxichtí se tak blbě, že mu mám chuť dat facku... "jo?! A kam třeba?" začnu se smát. "No já nevím...někam zachlastat" zamyslí se. Z toho chytnu ještě větší výtlem. "Ty závisláku!" dostanu ze sebe v záchvatech smáchu. "No co?" jenom zakroutí hlavou. Ještě chvilku se tam tlemím jak magor a pak du teda dodělat tu blbou sestavu. Jo, je blbá...i když je to nejspíš nejpovedenější za vsvou "kariéru". Prej mě to vynesse do Hallywoodu. pf..........Tohle je tak maximálně vstupenka do cvok-house. Evča se zatím někam vypařila. Teda jako nechápu proč. No jo...za dobrotu na žebrotu. Příště se na ně vykašlu a udu si hledět jenom mojich citů. Podvou vyčerpávajících hodinách sme konečně dodělali závěr. To byste nevěřili, jak je povolání choreografa náročné. A to sem kdysi uvažovala o taneční škole. No prd! "Tak Billís...naposledy si to sjedem a padla jo?!" řeknu, protože sem totálně vyfgluslá. Eva mě nasrala, protože se někam vytratila. To teda jako nechápu, když po tom tak strašně toužila. Any. Hej lidičky. Jestli ještě .vůbec čtete tuhle ff, tak se vám omlouvám, že dlouho nepřibila. Tat trochu nestíhám. Budu se snažit tuhle povídku připisovat jak jen to pujde. Zůstaňte s ní a přihoďte nějaký ten komentář.